Hřebeč (Koclířov)

{{Infobox sídlo
| název = Hřebeč
| foto = Soubor:Hřebeč tunnel.jpg
| popisek.foto = Tunel Hřebeč a kaple sv. Josefa
| charakter = malá [[vesnice]]
| obec = [[Koclířov]]
| okres = Svitavy
| země = [[Čechy]] + [[Morava]]
| PSČ = 571 01
| k.ú. = Koclířov
| výměra = 0
| zem.šíř = 49°44"
| zem.dél = 16°34"
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=right |lat_deg=49 |lat_min=44 |lat_sec=0 |lon_deg=16 |lon_min=34 |lon_sec=0 |float=center |caption= |label=Hřebeč}}
}}
'''Hřebeč''' ([[němčina|německy]] ''Schönhengst'')<ref>http://www.zwittau.de/orte/schoenhengst/schoenhengst.htm Schönhengst bei Zwittau</ref> je osada [[obec|obce]] [[Koclířov]], tvořící její [[část obce|místní část]] a [[základní sídelní jednotka|ZSJ]]. Je zde evidováno 16 [[Poštovní adresa|adres]].<ref>http://web.mvcr.cz/adresa/e/kocli/hrebe.html</ref> Osada byla založena roku 1620.<ref>http://www.koclirov.cz/historie-hrebce-pg27.php</ref> Hřebeč se rozkládá po obou stranách historické [[Čechy|česko]]-[[Morava|moravské]] [[České země|zemské]] hranice, přičemž k Moravě náleží jižní, jihovýchodní a východní část.<ref>http://archivnimapy.cuzk.cz</ref><ref>http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/</ref> Moravská část byla původně rozdělena mezi katastrální území [[Kamenná Horka#Historie|Moravská Kamenná Horka]] ''(popisná čísla 2, 7, 8, 10, 11 a 14)'' a [[Boršov (Moravská Třebová)|Boršov u Moravské Třebové]] ''(malá část na východě s popisnými čísly 12 a 17)''.<ref>http://www.ukazto.com/?img=2385901,katastrlnmapaKoclova.jpg</ref> 

Na území dnešního Hřebeče založil již roku 1280 Boreš z Rýzmburka [[hrad]], který používal jako loupežný při důležité olomoucké obchodní cestě. V osadě stávala dřevěná kaple [[sv.]] [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]], nahrazená v letech 1869-1870 současnou [[novogotika|neogotickou]] kaplí sv. Josefa. Nad vstupním portálem kaple je umístěna kamenná deska s letopočtem 1890. Před kaplí se nachází ( v současné době r. 2010 rozložen) spodní část kamenného kříže(?) s reliéfem Krista a Panny Marie z roku 1874. Kaple je dominantou díky [[Hřebečský tunel|silničnímu tunelu]], který byl pod ní proražen. Poblíž byly provozovány významné [[lupek|lupkové]] doly s žáruvzdornými [[Jílovec (hornina)|jílovci]]. Těžba lupku byla ukončena v roce [[1991]]. Z prostoru bývalých dolů na Hřebči vede do [[Mladějov na Moravě|Mladějova na Moravě]] 11 [[kilometr|km]] [[Mladějovská_úzkorozchodná_železnice|úzkorozchodné železnice]], kde je budováno muzeum průmyslových železnic. Z Hřebče je nádherný výhled do moravskotřebovské kotliny na [[Boršov (Moravská Třebová)|Boršov]] a [[Moravská Třebová|Moravskou Třebovou]].

'''pověsti'''
* O původu Hřebečska<ref name="sustrova">Šustrová Drahomíra, Svitavské pověsti, Svitavy 1996</ref>
* Hřebeč<ref name="sustrova"/>

'''fauna'''
* motýli : vřetenuška obecná (Zygaena filipendula), babočka admirál  (Vanessa atalanta), babočka paví oko (Inachis io)

== Souřadnice ==
{{geo cz|49|44|53|16|34|39}}
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.mladejov.cz/ Mladějovská průmyslová dráha / Průmyslové muzeum Mladějov]

{{HlavičkaObecNav|Koclířov|Koclířov|Obec}}
'''Hřebeč'''&nbsp;|
[[Koclířov]]
{{PatičkaObecNav}}

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vesnice okresu Svitavy]]