Haifa

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox sídla světa | jméno = Haifa | orig.jméno = חיפה | foto = File:Haifa Shrine and Port.jpg | popisek.foto = Pohled z&nbsp;hory Karmel na Bahá'istický chrám, město, přístav a záliv | vlajka = Image:Haifa flag.png | znak = Image:Haifa coa.png | souřadnice = {{Coor|32_48_56_N_34_59_21_E_region:IL-JM_type:city(719900)|32° 48' 56" s. š., 34° 59' 21" v. d.}} | kontinent = Asie | stát = Izrael | pojem.vyšší.celek=[[Izraelské distrikty|distrikt]] | název.vyšší.celek = [[Haifský distrikt|Haifský]] | loc-map = {{LocMap |Izrael |label=Haifa |position=left |width=150 |lat=32.81 |long=34.98 |float=center |caption= }} | rozloha = 63,6 | obyvatelé = 266&nbsp;500 | rok = 2008 | hustota = 4165 | telefon = +972&nbsp;4 | PSČ = 310&nbsp;96 | starosta = [[Jona Jahav]] | web = www.haifa.muni.il }} '''Haifa''' ({{Vjazyce|he}}: חֵיפָה , ''Chejfa'' , {{Vjazyce|ar}}: حيفا {{Audio|ArHaifa.ogg|''Hajfa''}}) je největší severoizraelské město, hlavní město [[Haifský distrikt|Haifského distriktu]] a čtvrté největší město v&nbsp;[[Izrael]]i s celkovou populací 266&nbsp;500 obyvatel.<ref name="CBS2010">[http://www1.cbs.gov.il/population/new_2010/table3.pdf Izraelský centrální statistický úřad – TABLE 3. - POPULATION(1) OF LOCALITIES NUMBERING ABOVE 2,000 RESIDENTS (PDF, anglicky, hebrejsky)]</ref><ref name="jewishagency">[http://www.jewishagency.org/JewishAgency/English/Aliyah/About+Israel/Cities/Haifa+9.htm Židovská agentura – Haifa (anglicky)]</ref> Město leží na [[Izraelská pobřežní planina|izraelské pobřežní planině]], při&nbsp;[[Haifský záliv|Haifském zálivu]] na celkové ploše 63,7&nbsp;km². Nachází se 90&nbsp;kilometrů severně od [[Tel Aviv]]u a je hlavním regionálním centrem severního Izraele. Má smíšenou [[Židé|židovskou]] a [[izraelští Arabové|arabskou]] populaci. Je domovem [[Světové centrum Bahá'í|Světového centra Bahá'í]], které je zapsáno na seznamu [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]].<ref name="BahaiWC-UNESCO">[http://whc.unesco.org/en/news/452 UNESCO – Tři nová místa zapsaná na seznam památek UNESCO (anglicky)]</ref> Haifa je hlavním a největším izraelským přístavem<ref name="paulík-105">{{Citace monografie | příjmení = Paulík | jméno = Ivo | titul = Izrael | vydavatel = Freytag & Berndt | místo = Praha | rok = 2006 | isbn = 978-80-7316-202-3 | strany = 105 }} [Dále jen: PAULÍK, Ivo. ''Izrael.'']</ref> a centrem izraelského průmyslu a technologií.<ref name="čeřovský-106">{{Citace monografie | příjmení = Čeřovský | jméno = Jan a kolektiv | titul = Izrael a palestinská území | vydavatel = Olympia | místo = Praha | rok = 1999 | isbn = 80-7033-541-6 | strany = 106-107 }}</ref> Nachází se zde množství [[hi-tech]] parků, mezi nimiž je i&nbsp;největší a nejstarší park v&nbsp;zemi.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Gav-Yam.co.il | titul = Metam Park - Haifa | url = http://www.gav-yam.co.il/GavYam/site/gavyam/eng/items/popup.asp?fid=285&NP=361 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2009-1-18}}</ref> Dále je zde průmyslový přístav a [[ropná rafinerie]]. Dříve bylo město koncovou stanicí [[ropovod]]u z&nbsp;[[Irák]]u.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Haaretz]] | titul = U.S. Checking Possibility of Pumping Oil from Northern Iraq to Haifa, via Jordan | url = http://www.haaretz.com/hasen/pages/ShArt.jhtml?itemNo=332835&contrassID=2&subContrassID=1&sbSubContrassID=0&listSrc=Y | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2009-1-18}}</ref> V&nbsp;Haifě se rovněž nachází dvě uznávané akademické instituce: [[Technion - Izraelský technologický institut|Technion]] a [[Haifská univerzita]]. Vznik Haify, která byla vystavěna při úpatí [[Karmel (pohoří)|hory Karmel]], se datuje do [[Bible|biblických]] dob. Nejstarší známé osídlení v&nbsp;sousedství bylo malé přístavní město Tel Abu Hawam založené v&nbsp;[[doba bronzová|pozdní době bronzové]] (14.&nbsp;století př.&nbsp;n.&nbsp;l.).<ref name="čeřovský-106"/> Ve 3. století&nbsp;n.&nbsp;l. byla Haifa známá jako centrum výroby textilních barviv. Po následující století bylo město pod nadvládou Byzantinců, [[Arabové|Arabů]], [[Křížové výpravy|křižáků]], [[Osmanská říše|Osmanů]], [[Dynastie Muhammada Alího|Egypťanů]] a [[Britský mandát Palestina|Britů]]. Od [[Deklarace nezávislosti Státu Izrael|založení Státu Izrael]] v&nbsp;roce 1948 je město spravováno haifským magistrátem. == Etymologie == Původ jména Haifa není jasný. Podle historika Alexe Carmela může pocházet z&nbsp;[[Hebrejština|hebrejského]] slovesa חפה (''chafa'' –&nbsp;skrýt, zakrývat), ve smyslu, že se Haifa skrývá za [[Karmel (pohoří)|Karmelem]].<ref name="carmel">{{Citace monografie | příjmení = Carmel | jméno = Alex | titul = The History of Haifa Under Turkish Rule | vydavatel = Pardes | místo = Haifa | rok = 2002 | isbn = 965-7171-05-9 | strany = 14 | jazyk = anglicky }}</ref> Další možný výklad názvu je odvozenina z&nbsp;[[Arabština|arabského]] slova حفَّ (''chafa''), což znamená „pláž“ nebo slovo حيفة (''chajfa''), mající význam „předměstí“ či „část města.“ Jindy je název Haify spojován s&nbsp;hebrejským slovem חוף (''chof'' –&nbsp;pláž) nebo חוף יפה (''chof jafe'' –&nbsp;krásná pláž). Někteří [[křesťanství|křesťanští]] poutníci věří, že je město pojmenováno po [[jeruzalém]]skému veleknězi z [[Ježíš Kristus|Ježíšových]] dob Kaifášovi nebo po [[Petr (apoštol)|sv. Petru]], jehož jméno je v&nbsp;[[aramejština|aramejštině]] כפא (''Kefa'').<ref name="carmel"/> == Dějiny == === Starověké osídlení === [[Soubor:Prophet-Elias-Grk-ikon.png|thumb|Pravoslavná ikona proroka [[Elijáš]]e]] První osídlení v&nbsp;oblasti dnešní Haify, kterým bylo malé přístavní město Tel Abu Hawam, pochází již z&nbsp;[[doba bronzová|pozdní doby bronzové]] ([[14. století př. n. l.|14. století&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.]]).<ref name="čeřovský-106"/> Řecký geograf [[Skylaks z Kariandy]] jej popsal, jako místo „mezi zálivem a [[Zeus|Diovým]] útesem“ (pravděpodobně narážka na Karmel). Během období [[helénismus|helénismu]] se zdejší starý přístav přesunul kvůli zanášení pískem jižně, do místa dnešní čtvrti [[Bat Galim]].<ref name="encyclopeia judaica">{{Citace monografie | titul = Encyclopedia Judaica | vydavatel = Keter Publishing | místo = Jeruzalém | rok = 1972 | kapitola = Haifa | svazek = 7 | strany = 1134-1139 | jazyk = }}</ref> V&nbsp;[[Talmud]]u je Haifa zmíněna až zhruba ve 3.&nbsp;století n.&nbsp;l., jako malá rybářská osada a domov rabiho Avdimose a dalších židovských učenců.<ref>[http://www.geocities.com/soho/lofts/2938/histcult.html#geo Qadash Kinahnu – The History and Culture of the Canaanites and Phoenicians (anglicky)]</ref><ref>[http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/vie/viehaifa.html Jewish Virtual Library – Haifa (anglicky)]</ref> Haifa se nacházela nedaleko [[Tel Šikmona|Šikmony]], která byla centrem výroby tradičního textilního barviva [[techelet]], užívaného při výrobě oděvů pro velekněze [[Jeruzalémský chrám|Chrámu]]. V&nbsp;[[Bible|Bibli]] Haifa zmíněna není, nachází se v&nbsp;ní však zmínka o hoře Karmel i&nbsp;o&nbsp;řece [[Kišon]].<ref>{{Citát bible|1Kr|19|9||}}</ref> Na vrcholu Karmelu se nachází Elijášova jeskyně tradičně spojována s&nbsp;prorokem [[Elijáš]]em a jeho učněm [[Elíša|Elíšou]]. Nejvyšší vrchol karmelského hřbetu se v&nbsp;arabštině nazývá ''Muhraka'' (doslova „místo pálení“), což odkazuje k&nbsp;zápalným obětem v&nbsp;[[kanaán]]ských a raně izraelitských dobách.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Bahá'í Library Online | titul = Haifa | url = http://bahai-library.com/excerpts/frommers.haifa.html | datum přístupu = 2009-1-28 | jazyk = anglicky }}</ref> První zdejší osídlení bylo v&nbsp;oblasti současné [[Rambamova nemocnice|Rambamovy nemocnice]] a židovského hřbitova v ulici Jafo.<ref name="Old Haifa">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Tour-Haifa.co.il | titul = Old Haifa | url = http://www.tour-haifa.co.il/eng/modules/article/view.article.php/c2/41 | datum přístupu = 2009-1-28 | jazyk = anglicky }}</ref> První obyvatelé se zabývali [[rybolov]]em a zemědělstvím.<ref name="Old Haifa"/> === Byzantská, arabská a křižácká nadvláda === Od 4. století spadala Haifa územně pod [[Byzantská říše|Byzantskou říši]], pod jejíž nadvládou nadále vzkvétala, avšak nikdy nedosáhla velkého významu.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Negev | jméno = Avraham | titul = Archaeological Encyclopedia of the Holy Land | vydavatel = Continuum | rok = 2003 | isbn = 978-0826415271 | url = http://books.google.com/books?id=27nq65cZUIgC&pg=PA213&dq=haifa+byzantine+7+century&lr=&as_brr=3&sig=v2HcCxxZ1jYmjqSr0huJsRKFJV4#PPA213,M1 | strany = 213 | jazyk = anglicky }}</ref> V&nbsp;7.&nbsp;století bylo město dobyto [[Perská říše|Peršany]]. Po perské nadvládě byl na [[Blízký východ|blízkém východě]] ustanoven [[chalífát]], kterému vládli [[volení chalífové]]. V&nbsp;9.&nbsp;století byly za [[Umajjovci|Umajjovců]] a [[Abbásovci|Abbásovců]] zahájeny obchodní styky s&nbsp;[[egypt]]skými přístavy a v&nbsp;Haifě došlo k&nbsp;rozvoji loděnic. Zatímco měl chalífát kontrolu nad vládou a civilní správou, Arabové a Židé se zabývali různými druhy obchodu, včetně námořního, a Haifa až do 11.&nbsp;století prosperovala. Nejlukrativnějším odvětvím průmyslu té doby byla výroba skla a produkce textilních barviv z&nbsp;mořských [[Plži|plžů]].<ref name="hist-perspective">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Haifa Foundation | titul = The City of Haifa: Historical Perspective | url = http://www.haifafoundation.com/city.html#historical | datum přístupu = 2009-1-28 | jazyk = anglicky }}</ref> Prosperita města skončila rokem 1100, kdy byla Haifa obklíčena [[Křížové výpravy|křižáckými vojsky]], která zdejšímu židovskému obyvatelstvu hrozila útokem, pakliže nepřistoupí na [[křesťanství]].<ref name="paulík-106">PAULÍK, Ivo. ''Izrael.'' S.&nbsp;106</ref> Poté co se Židé odmítli, byla Haifa dobyta v&nbsp;nelítostné, téměř měsíc trvající bitvě mezi křižáky a zdejšími židovskými a muslimskými obyvateli, při které bylo město zničeno a obyvatelstvo takřka vyhlazeno.<ref name="paulík-106"/> Za křižácké nadvlády byla Haifa malou rybářskou a zemědělskou obcí, jež byla součástí [[Galilejské knížectví|Galilejského knížectví]] v&nbsp;rámci [[Jeruzalémské království|Jeruzalémského království]].<ref name="hist-perspective"/> V&nbsp;roce 1155 byl v Haifě podle tradice [[Bertold Kalabrijský|Bertoldem Kalabrijským]] založen křesťanský [[řád karmelitánů]],<ref name="čeřovský-106"/> který na hoře Karmel nechal postavit kostel.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Carmelite.org.uk | titul = Origin of the Carmelites | url = http://www.carmelite.org.uk/History.html | datum přístupu = 2009-1-28 | jazyk = anglicky }}</ref> V&nbsp;roce 1265 bylo město dobyto [[Mamlúcký sultanát|Mamlúky]].<ref name="mamluk">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Tour-Haifa.co.il | titul = The eras of the Mamelukes and the Ottomans | url = http://www.tour-haifa.co.il/eng/modules/article/view.article.php/39/c2 | datum přístupu = 2009-1-28 | jazyk = anglicky }}</ref> Definitivně se pod muslimskou nadvládu dostala Haifa v&nbsp;roce 1291 po pádu Akka.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Templar History | titul = The Fall of Acre | url = http://www.templarhistory.com/acre2.html | datum přístupu = 2009-2-6 | jazyk = anglicky }}</ref> Karmelský kostel byl pod arabskou nadvládou přestavěn na [[mešita|mešitu]] a později se stal nemocnicí. V&nbsp;19.&nbsp;století byl obnoven jako Karmelitánský klášter, který se nachází nad [[Elijáš]]ovou jeskyní.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Fromers | titul = Stella Maris Lighthouse, Church and Carmelite Monastery | url = http://www.frommers.com/destinations/haifa/A36285.html | datum přístupu = 2009-1-28 | jazyk = anglicky }}</ref> === Mamlúcká, ajjúbovská, osmanská a egyptská nadvláda === Zdejší křižácká pevnost byla zničena v&nbsp;roce 1187 sultánem Saladinem po porážce Jeruzalémského království v&nbsp;bitvě u Hattínu.<ref name="encyclopeia judaica"/> V&nbsp;roce 1265 město dobyla armáda mamlúckého sultána [[Bajbars]]e a zničila městské opevnění a většinu zdejších domů, aby zabránila návratu křižáků.<ref name="middle-ages">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Tour-Haifa.co.il | titul = Haifa in Middle Ages | url = http://www.tour-haifa.co.il/eng/modules/article/view.article.php/40/c2 | datum přístupu = 2009-1-28 | jazyk = anglicky }}</ref> Po většinu mamlúcké nadvlády během 13.&nbsp;až 16.&nbsp;století město pustlo.<ref name="mamluk"/> Informací z&nbsp;tohoto období je velmi málo.<ref name="mamluk"/> V&nbsp;roce 1761 nechal Záhir al-Umar, beduínský vládce [[Akko|Akky]] a [[Galilea|Galileje]], město zbořit, znovuvybudovat na vhodnějším místě a opevnit jej hradbami.<ref name="paulík-106"/> Tato událost se pokládá za začátkem moderních dějin Haify. Po el-Omarově smrti v&nbsp;roce 1775 bylo město až do konce [[první světová válka|první světové války]] v&nbsp;roce 1918 pod [[Osmanská říše|osmanskou]] nadvládou, s&nbsp;výjimkou dvou krátkých období: v&nbsp;roce 1799 Haifu dobyl v&nbsp;rámci svého palestinského tažení Napoleon Bonaparte, který se ale ještě téhož roku stáhl, a v&nbsp;letech 1831−1840 měl tuto oblast pod kontrolou egyptský místokrál [[Muhammad Alí Paša|Muhammad Alí]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Tour-Haifa.co.il | titul = Haifa during the British Mandate Period | url = http://www.tour-haifa.co.il/eng/modules/article/view.article.php/37/c2 | datum přístupu = 2009-1-28 | jazyk = anglicky }}</ref><ref name="modern">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Haifa Tourist Board | titul = Modern Haifa | url = http://www.tour-haifa.co.il/eng/modules/article/view.article.php/38/c2 | datum přístupu = 2009-1-27 | jazyk = anglicky }}</ref> [[Soubor:Bet Oliphent.JPG|thumb|Starý templářský dům v&nbsp;Německé kolonii]] V&nbsp;letech po egyptské okupaci došlo k&nbsp;vzestupu významu města a jeho populace, zatímco nedaleké přístavní město Akko zaznamenalo propad. V&nbsp;roce 1854 žilo v&nbsp;Haifě 2012&nbsp;obyvatel, z&nbsp;toho 1200&nbsp;[[muslim]]ů, 870&nbsp;[[křesťan]]ů (400&nbsp;[[Řeckokatolická církev|řeckokatolíků]], 300&nbsp;[[Řecká pravoslavná církev|řeckých pravoslavných]], 50&nbsp;[[Římskokatolická církev|římskokatolíků]] a 30&nbsp;[[Maronitská katolická církev|maronitů]]) a 32&nbsp;Židů.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Rogers | jméno = Mary, Eliza | titul = Domestic Lif in Palestine | vydavatel = Bell and Daldy | místo = Londýn | rok = 1865 | strany = 102 | url = http://books.google.cz/books?id=lUYLAAAAIAAJ&dq=Domestic+Life+in+Palestine+rogers&printsec=frontcover&source=bn&hl=cs&sa=X&oi=book_result&resnum=4&ct=result | jazyk = anglicky }}</ref> Přelomovým bodem ve vývoji města byl příchod německých [[Templeři|templářů]] v&nbsp;roce 1868, kteří se usadili v&nbsp;místě dnes známém jako [[Německá kolonie (Haifa)|Německá kolonie]] ({{Cizojazyčně|he|''ha-Mošava ha-Germanit''}}).<ref name="modern"/> Templáři vybudovali a provozovali parní elektrárnu, továrny a klíčovou roli v&nbsp;modernizaci města rovněž sehrála výstavba dlážděné silnice do [[Nazaret]]u a ke [[Galilejské jezero|Galilejskému jezeru]] a výstavba železnice z&nbsp;Haify do [[Damašek|Damašku]].<ref name="čeřovský-106"/> [[Soubor:Haifa from hill side 1898.jpg|thumb|left|Pohled na Haifu, 1898]] První evropští Židé přišli do Haify koncem 19.&nbsp;století z&nbsp;[[Rumunsko|Rumunska]]. Ústřední židovská kolonizační společnost a rumunští Židé zakoupili poblíž města 1000&nbsp;[[akr]]ů půdy. [[Židé v Rumunsku|Rumunští Židé]] však nebyli příliš zemědělsky založení, a proto ponechali obdělávání půdy na bývalých arabských nájemcích. V&nbsp;roce [[1909]] se stalo město centrem víry [[Bahá'í]] poté, co byly do Akka přeneseny ostatky [[Báb]]a a na hoře Karmel byla vybudována bahá'istická Svatyně. Pro stoupence tohoto náboženství se Haifa stala významným bohoslužebným, poutním a správním centrem. [[Světové centrum Bahá'í|Bahá'istické světové centrum]] (sestávající se ze [[Svatyně Bába]], [[Terasy (Bahá'í)|terasových zahrad]] a správních budov) se nachází při severním úpatí hory Karmel. Pro víru Bahá'í je Haifa důležitá jelikož zde byl její zakladatel Báb před svou smrtí vězněn Osmany.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Baha'i International Community | titul = Baha'i World Center | url = http://www.bahai.org/dir/bwc | datum přístupu = 2009-1-27 | jazyk = anglicky }}</ref> Bahá'istická svatyně a zahrady se staly jednou z&nbsp;nejnavštěvovanějších haifských turistických atraktivit a v&nbsp;roce 2008 byly tyto památky zapsány na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]].<ref name="BahaiWC-UNESCO"/><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Baha'i International Community | titul = Terraces of the Shrine of the Bab | url = http://terraces.bahai.org/terraces.en.html | datum přístupu = 2009-1-27 | jazyk = anglicky }}</ref> === Britský mandát Palestina a válka za nezávislost === [[Soubor:PikiWiki Israel 19 413690929dc18afad2dbe2f63407f314.jpg|thumb|První elektrárna, která Haifu zásobovala elektřinou, otevřena 1925]] Počátkem [[20. století]] byla Haifa průmyslovým přístavním městem a rozrůstajícím se populačním centrem. V&nbsp;tomto období byly postaveny [[Hedžazská železnice|Hedžaské železnice]] a Technion.<ref name="modern"/> V&nbsp;roce 1917 byla Palestina obsazena Brity pod velením generála [[Edmund Allenby|Edmunda Allenbyho]],<ref>{{Citace monografie | příjmení = Gilbert | jméno = Martin | rok = 2002 | titul = Izrael: Dějiny | vydavatel = BB Art | místo = Praha | isbn = 80-7257-740-9 | strany = 50}} [Dále jen: ''Izrael: Dějiny.'']</ref> v&nbsp;roce 1919 pak bylo na [[Pařížská mírová konference 1919|Pařížské mírové konferenci]] území Palestiny svěřeno pod britskou správu, a vznikl tak [[protektorát]] [[Britský mandát Palestina]], mezi jehož hlavní cíle patřilo provedení Balfourovy deklarace.<ref>''Izrael: Dějiny.'' 57.</ref> Haifský mandátní distrikt byl domovem přibližně 20&nbsp;tisíců obyvatel, z&nbsp;nichž 82 % byli muslimští Arabové, 14 %&nbsp;křesťanští Arabové a 4 %&nbsp;[[Židé]].<ref name="haifa-hist">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Haifa | titul = Haifa and its Past | url = http://www1.haifa.muni.il/aliya/pages.aspx?pageName=History | datum přístupu = 2009-2-7 | jazyk = anglicky }}</ref> Počet Židů se průběžně zvyšoval díky imigraci (''[[alija]]''), a to zejména z&nbsp;[[Evropa|Evropy]].<ref name="haifa-hist"/> V&nbsp;roce 1946 již bylo náboženské složení obyvatelstva odlišné: 33 % byli muslimové, 20 % křesťané a 47 % Židé, což vyjádřeno v&nbsp;absolutních číslech bylo 70&nbsp;910&nbsp;Arabů (41&nbsp;000&nbsp;muslimů a 29&nbsp;910&nbsp;křesťanů) a 74&nbsp;230&nbsp;Židů.<ref name="pal-rememb">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Palestine Remembered | titul = Palestine's Population Distribution Per District as of 1946 | url = http://www.palestineremembered.com/Acre/Maps/Story574.html | datum přístupu = 2009-1-27 | jazyk = anglicky }}</ref> Mezi významné mezníky v&nbsp;době mandátu patří vybudování přístavu ve 30.&nbsp;letech a napojení na ropovod z&nbsp;Iráku.<ref name="čeřovský-106"/> [[Soubor:Haifa refugee.jpg|thumb|left|upright|Přeživší z&nbsp;[[Koncentrační tábor Buchenwald|koncentračního tábora Buchenwald]] (chlapec je budoucí aškenázský vrchní rabín [[Jisra'el Me'ir Lau]]) po připlutí do Haify, 15.&nbsp;července&nbsp;1945]] Podle [[Plán OSN na rozdělení Palestiny|plánu OSN na rozdělení Palestiny]] z&nbsp;roku [[1947]] měla Haifa připadnout židovskému státu. Poté co arabští představitele plán odmítli, neuniklo město násilí, které se ihned rozšířilo po celé zemi. 30.&nbsp;prosince 1947 vhodili členové [[Irgun]]u bomby do davu palestinských Arabů, kteří stáli před branami rafinerií v&nbsp;Haifě, čímž zabili 6&nbsp;z&nbsp;nich a 42&nbsp;dalších zranili. V&nbsp;odvetě zabili Arabové 39&nbsp;židovských zaměstnanců rafinerie a tyto události z&nbsp;konce roku 1947 vešly ve známost jako masakr z&nbsp;ropné rafinerie v&nbsp;Haifě.<ref name="zionism-israel">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Zionism Israel | titul = Timeline: Israel War of Independence | url = http://www.zionism-israel.com/his/Israel_war_independence_1948_timeline.htm | datum přístupu = 2009-1-27 | jazyk = anglicky }}</ref> Židovské ozbrojené složky následující den na tuto arabskou odvetu reagovali útokem na arabskou vesnici [[Balad al-Šajch]], kde žili někteří z&nbsp;arabských zaměstnanců [[ropná rafinerie|ropné rafinerie]]. Při tomto útoku, který se stal známý jako [[Balad al-Šajchský masakr]], podpalovali a demolovali domy a bylo zabito na 60&nbsp;Arabů.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Morris | jméno = Benny | titul = The Birth of the Palestinian Refugee Problem | vydavatel = Cambridge University Press | rok = 2003 | isbn = 978-0-521-00967-6 | strany = 101 | jazyk = anglicky }}</ref> Kontrola města byla kvůli zdejšímu průmyslu a rafinériím považována za klíčový cíl [[první arabsko-izraelská válka|války za nezávislost]], která bezprostředně následovala po [[Deklarace nezávislosti Státu Izrael|vyhlášení izraelské nezávislosti]].<ref name="zionism-israel"/> Britové se z&nbsp;města stáhli 21.&nbsp;dubna 1948. Kontrola nad městem byla získána 23.&nbsp;dubna 1948 při [[operace Bi'ur Chamec|operaci Bi'ur Chamec]], které velel velitel [[Brigáda Karmeli|karmelské brigády]] [[Moše Karmel]].<ref name="zionism-israel"/> V&nbsp;průběhu konfliktu došlo k&nbsp;masivnímu vysídlení zdejších Arabů. Podle časopisu [[The Economist]] z&nbsp;2.&nbsp;října 1948 zůstalo ve města z&nbsp;původních 62&nbsp;tisíc Arabů ne více než 5&nbsp;až 6&nbsp;tisíc.<ref name="mideastweb">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = The Palestine Refugees | titul = The Palestine Refugee Problem | url = http://www.mideastweb.org/refugees1.htm | datum přístupu = 2009-1-27 | jazyk = anglicky }}</ref> [[Benny Morris]] a další historikové ve svých publikacích píší, že haifští Arabové město opustili kvůli kombinaci [[sionismus|sionistických]] hrozeb, výzev arabských vůdců, a také z&nbsp;důvodu ostřelování arabských vesnic a čtvrtí.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Pappé | jméno = Ilan | titul = The Making of the Arab Israeli Conflict 1947-1951 | vydavatel = I B Tauri | rok = 1992 | isbn = 1-85043-819-6 | strany = 72 | jazyk = anglicky }}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Morris | jméno = Benny | titul = Revisiting the Palestinian exodus of 1948. In The War for Palestine: Rewriting the History of 1948 | vydavatel = Cambridge University Press | místo = Cambridge | rok = 2001 | isbn = 0-521-79476-5 | strany = 37-59 | jazyk = anglicky }}</ref> Arabové naopak zdůrazňují význam sionistických hrozeb.<ref name="pr-haifa">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = PalestineRemembered | titul = Haifa | url = http://www.palestineremembered.com/Haifa/Haifa/ | datum přístupu = 2009-2-7 | jazyk = anglicky }}</ref> Zahraniční média zdůrazňovala roli arabského vedení jako motivační faktor uprchlíků. The Economist vysvětlil v&nbsp;říjnu 1948 tuto myšlenku slovy: „Je jen málo pochyb, že nejúčinnější z&nbsp;faktorů bylo oznámení představitelů [[Vysoký arabský výbor|Vysoké arabské komise]] vyzývající Araby k&nbsp;odchodu… bylo jasné, že ti Arabové, kteří zůstanou v&nbsp;Haifě a přijmou židovskou ochranu budou vnímáni jako zrádci.“<ref name="mideastweb"/> 3.&nbsp;května 1948 interpretoval tyto událostí časopis [[Time]] takto: „Masová evakuace, částečně způsobena strachem, částečně příkazy arabských vůdců udělala z&nbsp;arabské čtvrti v&nbsp;Haifě město duchů… odchodem arabských dělníků doufali v&nbsp;paralyzování Haify.“<ref name="mideastweb"/> Většina haifských Arabů utekla z&nbsp;města prostřednictvím lodí do [[Libanon]]u.<ref name="pr-haifa"/> === Po vzniku Izraele === [[Soubor:Sail Tower.jpg|thumb|[[Sail Tower]]]] Po [[První arabsko-izraelská válka|válce za nezávislost]] hrálo město významnou roli jako brána židovského přistěhovalectví. Tisíce imigrantů (''olim'') se během války usadily v&nbsp;opuštěných arabských domech a následně pro ně byly vybudovány nové čtvrtě jako jsou Kirjat Chajim, Ramot Remez, Ramat Šaul, Kirjat Sprinzak a Kirjat Eliezer. V&nbsp;poválečném období byla dále ve čtvrti Chadar ha-Karmel postavena nemocnice Ben Sijon (dříve [[Rothschildové|Rothschildova]]) a Ústřední synagoga. V&nbsp;roce 1953 byl vytvořen dopravní a architektonický plán pro rozvoj města.<ref name="hist-since 1948">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Haifa Tourist Board | titul = Haifa Since Israel Foundation | url = http://www.tour-haifa.co.il/eng/modules/article/view.article.php/c2/36 | datum přístupu = 2009-1-27 | jazyk = anglicky }}</ref> V&nbsp;roce 1959 vypukly nepokoje mezi [[mizrachim]], převážně Marokánci, ve čtvrti Vádí Salib. Rebelové, kteří tvrdili, že je stát diskriminuje, byli členy socialistické skupiny známé pod označením Černí Panteři, z&nbsp;nichž mnoho žilo v&nbsp;domech dříve patřících haifským Arabům. Jejich požadavek na „chléb a práci“ byl namířen na státní instituce a na [[aškenázové|aškenázské]] elity ve [[Izraelská strana práce|Straně práce]] a [[Histadrut]]u.<ref name="mediamonitors">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Media Monitors Network | titul = Sifting Through the Ruins: Historic Wadi Salib Under Pressure | url = http://usa.mediamonitors.net/headlines/sifting_through_the_ruins_historic_wadi_salib_under_pressure | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Zatímco Tel&nbsp;Aviv získal na významu, došlo k poklesu významu Haify coby regionálního centra. Tento trend ještě umocnilo otevření přístavu v&nbsp;[[Ašdod]]u. Později došlo také k&nbsp;odlivu turistů poté, co ministerstvo cestovního ruchu upřednostnilo rozvoj Tiberiady, jakožto turistického centra. Počátkem 70.&nbsp;let dosáhla haifská populace 200&nbsp;000&nbsp;obyvatel. Masová imigrace ze zemí bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] přivedla do města dalších 35&nbsp;000&nbsp;lidí.<ref name="hist-since 1948"/> Za izraelské správy došlo k&nbsp;demolici mnoha historických osmanských budov ve čtvrti Vádí Salib a v&nbsp;90.&nbsp;letech došlo kvůli výstavbě městského centra ke zbourání hlavní části Starého města.<ref name="hist-since 1948"/><ref name="mediamonitors"/> V&nbsp;roce 2006 zasáhlo město během [[druhá libanonská válka|druhé libanonské války]] 93&nbsp;raket [[Hizballáh]]u, které zabily jedenáct civilistů.<ref name="BBC-lebanon conflict">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[BBC]] | titul = In focus: Haifa | url = http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/middle_east/5318424.stm | datum přístupu = 2009-1-27 | jazyk = anglicky }}</ref> Tyto raketové útoky, při kterých byla zasažena i&nbsp;zdejší ropná rafinerie,<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Haaretz]] | titul = Katyusha rocket hit Haifa oil refineries complex during Second Lebanon War - Haaretz - Israel News | url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/840990.html | datum přístupu = 2009-1-27 | jazyk = anglicky }}</ref> vedly k&nbsp;útěku takřka poloviny obyvatel během prvního týdne války.<ref name="BBC-lebanon conflict"/> 2. prosince [[2010]] vznikl nedaleko jižního okraje města, na výšinách pohoří Karmel, lesní požár, který se nepodařilo do večera lokalizovat a do 3. prosince 2010 již kvůli němu muselo být evakuováno přes 15 000 lidí, včetně obyvatel haifské čtvrti [[Hod ha-Karmel]]. Šlo o největší lesní požár v dějinách státu Izrael. Vyžádal si dle údajů z dopoledne 3. prosince 41 obětí, z velké části šlo o strážné z [[věznice Damon]], kteří při evakuaci nápravného ústavu uvízli v autobusu uprostřed požáru. Při požáru byla těžce zraněna i Ahuva Tomerová z velitelství haifské policie.<ref name="Haaretz Karmel">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Haaretz]] | titul = International aid arrives as Carmel fire continues to rage | url = http://www.haaretz.com/news/national/international-aid-arrives-as-carmel-fire-continues-to-rage-1.328535| jazyk = anglicky | datum přístupu = 2010-12-03}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] | titul = Firefighters block flames at entrance to Tirat Hacarmel | url = http://www.jpost.com/NationalNews/Article.aspx?id=197824 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2010-12-03}}</ref> {{Hlavní článek|Lesní požár v Izraeli 2010}} == Geografie == [[Soubor:Klimadiagramm-metrisch-deutsch-Haifa-Israel.png|thumb|[[Klimagram|Klimadiagram]] Haify]] Haifa se nachází na [[Izraelská pobřežní planina|izraelské středomořské pobřežní planině]], historické spojnici Evropy, Afriky a Asie.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Timeanddate.com | titul = Haifa | url = http://www.timeanddate.com/worldclock/city.html?n=1504 | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Rozkládá se při [[Haifský záliv|Haifském zálivu]] u&nbsp;hory [[Karmel (pohoří)|Karmel]] a je rozvrstveno do tří částí.<ref name="tourism-gov">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Ministerstvo cestovního ruchu Státu Izrael | titul = Haifa - obecné informace | url = http://www.tourism.gov.il/Tourism_Euk/Destinations/Haifa/general+info.htm | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Nejnižší je centrem obchodu a průmyslu a zahrnuje i&nbsp;[[Haifský přístav]].<ref name="tourism-gov"/> Prostřední se nachází při úpatí hory Karmel a sestává se ze starších rezidenčních čtvrtí, zatímco nejvyšší zahrnuje moderní rezidenční čtvrti.<ref name="tourism-gov"/> Z&nbsp;nejvyšších částí Haify je výhled na oblast západní [[Galilea|Galileje]] směrem k&nbsp;[[Roš ha-nikra]] a [[libanon]]ským hranicím.<ref name="tourism-gov"/> Masiv Karmelu člení četná boční údolí a [[vádí]], která prudce spadají směrem k moři. Příkladem takové výrazné terénní rýhy je vádí [[Nachal Giborim]] (s přítoky [[Nachal Vardija]], [[Nachal Tan]] a [[Nachal Even]]), které se svažuje směrem k Haifskému přístavu a odděluje centrální části města a východní předměstí. Směrem k západu tečou skrz Haifu vádí [[Nachal Šikmona]], [[Nachal Alija]], [[Nachal Lotem]], [[Nachal Amik]], [[Nachal Sijach]], [[Nachal Ezov]], [[Nachal Achuza]], [[Nachal Amiram]], [[Nachal Ovadja]], [[Nachal Tira]] a [[Nachal Neder]]. K severu a severovýchodu vedou vádí [[Nachal Ben Dor]] a [[Nachal Katija]]. Mezi jednotlivými údolími terén stoupá do vyvýšených náhorních plošin, většinou stavebně využitých. Terén se postupně zvedá směrem k jihu, k centrálním částem pohoří Karmel. Na jižním okraji města je to hora [[Har Tlali]] s nadmořskou výškou okolo 480 metrů. Město se nachází 90&nbsp;km severně od [[Tel Aviv]]u a má velké množství pláží při [[Středozemní moře|Středozemním moři]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Timeanddate.com | titul = Road Distances Chart | url = http://www.goisrael.com/NR/rdonlyres/FAEF9852-0C3C-43CD-B751-BE0C4A977000/5304/RoadDistanceChart1.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Na rozdíl od Tel Avivu se pláže nacházejí mimo centrum a jsou spíše oblázkové.<ref name="paulík-110-111">PAULÍK, Ivo. ''Izrael.'' S.&nbsp;110-111</ref> Mezi nejznámější patří Karmelská pláž, Studentská pláž, či pláž Bat Galim.<ref name="paulík-110-111"/> === Klima === Haifa má typické [[středozemní klima]] s&nbsp;horkými léty a chladnými deštivými zimami ([[Köppenova klasifikace podnebí]] –&nbsp;Csa).<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Encarta | titul = Haifa | url = http://encarta.msn.com/text_761575008___2/israel.html | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Jaro přichází v&nbsp;březnu s nárůstem teploty ovzduší. V&nbsp;létě je průměrná teplota 26&nbsp;°C a v zimě 12&nbsp;°C. Sníh je zde vzácný, ale teploty tu někdy, zejména v&nbsp;ranních hodinách, klesnou až na 6&nbsp;°C. [[Vlhkost vzduchu]] je díky blízkosti moře celoročně vysoká. Průměrný roční úhrn srážek je 524&nbsp;mm a nejvíce prší v&nbsp;období od října do dubna.<ref name="CBS-precip"/> {{Počasí | metric_first= Yes | single_line= Yes | location=Haifa |Jan_Hi_°C =18.0 |Feb_Hi_°C =17.9 |Mar_Hi_°C =21.1 |Apr_Hi_°C =25.3 |May_Hi_°C =25.4 |Jun_Hi_°C =28.5 |Jul_Hi_°C =31.5 |Aug_Hi_°C =31.1 |Sep_Hi_°C =30.3 |Oct_Hi_°C =26.9 |Nov_Hi_°C =23.5 |Dec_Hi_°C =20.8 |Jan_Lo_°C =10.7 |Feb_Lo_°C =10.5 |Mar_Lo_°C =12.3 |Apr_Lo_°C =15.2 |May_Lo_°C =17.4 |Jun_Lo_°C =21.8 |Jul_Lo_°C =24.3 |Aug_Lo_°C =25.6 |Sep_Lo_°C =22.9 |Oct_Lo_°C =12.7 |Nov_Lo_°C =15.3 |Dec_Lo_°C =12.7 |Jan_Precip_mm = 175 |Feb_Precip_mm = 109 |Mar_Precip_mm = 41 |Apr_Precip_mm = 25 |May_Precip_mm = 5 |Jun_Precip_mm = 0 |Jul_Precip_mm = 0 |Aug_Precip_mm = 0 |Sep_Precip_mm = 3 |Oct_Precip_mm = 25 |Nov_Precip_mm = 94 |Dec_Precip_mm = 185 |source=[[Izraelský centrální statistický úřad]]<ref name="CBS-precip">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] | titul = Precipitation | url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st01_04.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2009-1-18}}</ref><ref name="CBS-templates">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] | titul = Monthly Average of Daily Maximum and Minimum Temperature | url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st01_04.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2009-1-18}}</ref> |accessdate = }} === Fauna a flóra === [[Soubor:Quercus coccifera (leaves).jpg|thumb|[[Dub kermesový]]]] Přítomnost [[Květena|rostlinných]] a [[fauna|živočišných]] druhů a jejich [[biologická diverzita]] je do jisté míry ovlivněna zastavěnou plochou města a významnými ekologickými stresory, jimiž jsou průmyslové továrny podél řeky Kišon, která je v&nbsp;jejich důsledku kontaminovaná.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Greenpeace]] | titul = Israeli ministry plans to poison Haifa Bay | url = http://www.greenpeace.org.uk/media/press-releases/israeli-ministry-plans-to-poison-haifa-bay | datum přístupu = 2009-2-7 | jazyk = anglicky }}</ref> Na druhou stranu se ve městě nachází zachované části přírody, jako například přírodní [[dub]]ové lesy na hoře Karmel, které jsou součástí zdejšího [[národní park|národního parku]] (''Mount Carmel National Park'').<ref name="paulík-113">PAULÍK, Ivo. ''Izrael.'' S.&nbsp;113.</ref> Právě karmelská flóra je díky specifickému klimatu, tvořenému zdejšími mořskými proudy, velice bohatá.<ref name="paulík-113"/> Mezi zdejší zástupce flóry patří například [[dub kermesový]] (''Quercus coccifera''), [[Terebint|řečík palestinský]] (''Pistacia palaestina''), [[planika obecná]] (''Arbutus unedo''), či [[řešetlák]] (''Rhamnus'').<ref name="parks.org.il">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Úřad pro přírodu a parky]] | titul = Mount Carmel National Park | url = http://www.parks.org.il/ParksENG/company_card.php3?CNumber=852573 | datum přístupu = 2009-2-7 | jazyk = anglicky }}</ref> Karmelské pohoří je rovněž výjimečné, coby jediná lokalita výskytu [[borovice halepská|borovice halepské]] (''Pinus halepensis'') v&nbsp;Izraeli.<ref name="parks.org.il"/> Z&nbsp;kvetoucích rostlin se zde nachází například [[lilie bělostná]] (''Lilium candidum'') a různí zástupci [[Sasanka|sasanek]] (''Anemone''), bramboříků (''Cyclamen'') a [[Vstavačovité|orchidejí]] (''Orchidaceae'').<ref name="parks.org.il"/> Na pohoří Karmel se nachází i&nbsp;[[přírodní rezervace]] [[Karmel Chaj Bar]], kde se organizace Chaj bar snaží do volné přírody navrátit rostlinné a živočišné druhy, které se v minulosti volně vyskytovaly v&nbsp;[[země izraelská|zemi Izraelské]] či druhy, jež jsou v současné době ohrožené.<ref>{{Citace monografie | korporace = IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO | titul = Fakta o Izraeli: země a lidé | místo = Jeruzalém | vydavatel = Ahva Press | rok = 1999 | strany = 14 }}</ref> Mezi zástupce ptactva patří například [[sup bělohlavý]] (''Gyps fulvus''), [[orel mořský]] (''Haliaeetus albicilla'') či [[sup mrchožravý]] (''Neophron percnopterus'').<ref name="parks.org.il-hai-bar">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Úřad pro přírodu a parky]] | titul = Carmel Hai-Bar (Wildlife Preserve) Nature Reserve | url = http://www.parks.org.il/ParksENG/company_card.php3?NewNameMade=45&from=116&CNumber=336249 | datum přístupu = 2009-2-7 | jazyk = anglicky }}</ref> Savce zastupuje například [[daněk mezopotámský]] (''Dama dama mesopotamica''), [[gazela obecná]] (''Gazella gazella'') a [[srnec obecný]] (''Capreolus capreolus'').<ref name="parks.org.il-hai-bar"/> Obojživelníky pak třeba [[mlok skvrnitý]] (''Salamandra salamandra'').<ref name="parks.org.il-hai-bar"/> == Městské čtvrtě == [[Soubor:Haifa Pano02.jpg|thumb|400px|Čtvrť Bat Galim v&nbsp;dolní Haifě]] Haifa se vyvíjela patrovitě od moře směrem k&nbsp;vrcholu hory Karmel. Nejstarší čtvrtí je [[Vádí Salib]], označovaná také jako Staré město, která se nachází v&nbsp;blízkosti přístavu. V&nbsp;minulosti byla rozdělena hlavní silnicí a částečně zbořena kvůli výstavbě vládních budov. Táhne se podél čtvrti [[Vádí Nisnas]], která je centrem současného zdejšího arabského života. V&nbsp;19.&nbsp;století došlo pod osmanskou nadvládou k&nbsp;výstavbě [[Templeři|Německé kolonie]], která byla prvním modelem plánu rozvoje města. Některé z&nbsp;budov byly obnoveny a kolonie se stala centrem nočního života.<ref name="tourism-gov"/> Další čtvrtí je [[Chadar]], kde byly první domy postaveny počátkem 20.&nbsp;století. Tato čtvrť byla od 20.&nbsp;do 80.&nbsp;let kulturním a obchodním centrem Haify a nachází se v&nbsp;sousedství arabských čtvrtí. Dnešní Chadar se táhne od přístavu, kolem Německé kolonie, Vádí Nisnas a Vádí Salib.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Virtual Jewish Library | titul = Haifa | url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/vie/viehaifa.html | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Jsou zde dvě komerční centra obklopená staršími městskými čtvrtěmi. [[Soubor:Haifa, viewed from Rambam Medical Center.jpg|thumb|left|Pohled na Haifu od Rambamovy nemocnice]] Nad Chadarem se v&nbsp;druhé části nachází čtvrť [[Neve Ša'anan (Haifa)|Neve Ša'anan]], která je domovem [[ortodoxní judaismus|ortodoxních Židů]] a obyvatel pocházejících ze zemí bývalého Sovětského svazu. Byla založena ve 20.&nbsp;letech a původně zde stály samostatně stojící patrové domy, které však byly v&nbsp;50.&nbsp;letech nahrazeny novějšími čtyřpatrovými domy [[byt|apartmánového]] typu. Dole při hranici mezi městem a přístavem a západně se nachází převážně židovské čtvrti [[Bat Galim]], pláž Šikmona a Kirjat Eli'ezer. Západně a východně od Chadaru jsou arabské čtvrti Abbas a [[al-Chalisa]] postavené v&nbsp;60.&nbsp;a 70.&nbsp;letech.<ref name="goisrael">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = GoIsrael | titul = Haifa | url = http://www.goisrael.com/Tourism_Euk/Tourist+Information/Discover+Israel/Cities/Haifa.htm | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Jižně od karmelského mysu se nachází čtvrti [[Ejn ha-Jam]], [[Ša'ar ha-Alija]], [[Kirjat Šprincak]] a [[Neve David]]. Dále k jihu [[Kfar Samir]] (se hřbitovem [[Sde Jehošua]]). [[Soubor:Migdal hevrat hashmal.jpg|thumb|[[Věž Elektrické společnosti (Haifa)|IEC Tower]], nejvyšší budova ve městě]] Nad Chadarem a západně od Neve Ša'ananu jsou bohaté, převážně židovské čtvrtě. Patří mezi ně Karmel Corfati, Merkaz ha-Karmel, [[Romema]], [[Karmelija]], [[Vardija]], Ramat Golda a Denja. Přestože stále existuje jasný rozdíl mezi židovskými a arabskými čtvrtěmi, lze pozorovat vzestupný trend, kdy se bohatí Arabové stěhují do židovských čtvrtí s lepší adresou.<ref name="haifa ageing">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = urbaneconomics.blogspot.com | titul = Is Haifa Ageing? | url = http://urbaneconomics.blogspot.com/2006/12/is-haifa-aging.html | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Mezi další zdejší čtvrtě patří [[Kababir]], sídlo Národního vedení izraelské ahmadijské muslimské komunity.<ref name="goisrael"/> Kababir je od čtvrtě Karmelija oddělen hlubokým kaňonem vádí [[Nachal Sijach]]. Právě boční údolí jako Nachal Sijach, jež člení hbřbet Karmelu a vytvářejí izolované stavebně využité náhorní terasy, jsou typickým prvkem městské struktury Haify. Hluboká údolí podél sezónních toků zde pronikají i přímo do centra města ([[Nachal Lotem]], [[Nachal Giborim]]). === Rozvojové plány === Další čtvrtě se rozkládají severovýchodně od centra města, při pobřeží Haifského zálivu. Jde o [[Kirjat Chajim]] a [[Kirjat Šmuel (Haifa)|Kirjat Šmuel]], které sice administrativně spadají pod město Haifa, ale urbanisticky jsou propojeny s konurbací samostatných měst při Haifském zálivu zvaných [[Krajot]]. V&nbsp;současné době je bytová výstavba soustředěna právě do oblasti Kirjat Chajim a Kirjat Šmuel, kde bylo v&nbsp;letech 2002–2004 vystavěno 75&nbsp;tisíc&nbsp;m² obytných prostor, Karmel a Ramot Neve Ša'anan, oba po 70&nbsp;tisících&nbsp;m².<ref name="haifa-building">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Haifa | titul = Building | url = http://www1.haifa.muni.il/spru/doc/YB/Building/Y2004/Download/BuildingDL.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Neobytné administrativní budovy se nejvíce staví v&nbsp;dolní části města (90&nbsp;tisíc&nbsp;m²), u&nbsp;Haifského zálivu (72&nbsp;tisíc&nbsp;m²) a Ramot Neve Ša'anan (54&nbsp;tisíc&nbsp;m²).<ref name="haifa-building"/> K&nbsp;roku 2004 bylo 80 % všech staveb ve městě v&nbsp;soukromém vlastnictví.<ref name="haifa-building"/> Ve čtvrti Wádí Salib došlo k&nbsp;přestavbě původních interiérů paláce Paša, tureckého lázeňského domu a hudebního a tanečního klubu, a v&nbsp;současné době slouží jako taneční kluby, divadla a kanceláře.<ref name="mediamonitors"/> Haifa Economic Corporation Ltd. plánuje postavit na dvou parcelách o&nbsp;rozloze 1000&nbsp;m² kancelářské a obchodní prostory, které budou zahrnovat turecké a arabské „stavební prvky,“ a vládní centrum v&nbsp;dolní části města.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Haifa Economic Corporation Ltd | titul = Wadi Salib | url = http://www.hec.co.il/english.asp?id=21 | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Jiné vládní centrum postavené ve stejné oblasti v&nbsp;90.&nbsp;letech nedokázalo podpořit ekonomiku tak, jak se očekávalo. Současný projekt je kontroverzní kvůli vystěhování rodin z&nbsp;okolí a plánované demolici historických budov, včetně bývalého domu palestinského intelektuála [[Emil Touma|Emila Toumy]].<ref name="mediamonitors"/> == Demografie == {| class="wikitable" style="float:left; margin-right:3px; text-size:80%; text-align:right" |align=center colspan=2| '''Město Haifa<br />Populace podle roků<ref name="CBS2010"/><ref name="haifa-demografie">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Haifa | titul = Demography | url = http://www1.haifa.muni.il/spru/doc/YB/Dmgrp/Y2006/Download/DemographyDL.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref>''' |- |1800 || 1&nbsp;000 |- |1840 || 2&nbsp;000 |- |1880 || 6&nbsp;000 |- |1914 || 20&nbsp;000 |- |1922 || 24&nbsp;600 |- |1947 || 145&nbsp;140 |- |1961 || 183&nbsp;021 |- |1972 || 219&nbsp;559 |- |1983 || 225&nbsp;775 |- |1995 || 255&nbsp;914 |- |2005 || 267&nbsp;800 |- |2008 || 264&nbsp;900 |- |2010 || 266&nbsp;500 |} K&nbsp;roku 2010 v&nbsp;Haifě žilo 266&nbsp;500 obyvatel. 25 % populace města tvoří imigranti ze zemí bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]].<ref name="arab-pop">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] | titul = The Arab population of Israel | url = http://www.cbs.gov.il/statistical/arab_pop03e.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Podle [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] tvoří Arabové 9 %&nbsp;obyvatelstva města a žijí převážně ve čtvrtích Vádí Nisnan, Abbas a Halissa.<ref name="arab-pop"/> Haifa je často představována jako modelový příklad soužití mezi Araby a Židy, nicméně i&nbsp;zde existuje jisté napětí a nepřátelství. Existuje zde množství palestinských organizací bojujících proti diskriminaci, přerozdělování zdrojů, protestujících proti vysídlení haifských Arabů, jejichž domy zabrali Židé a proti destrukci arabského kulturního dědictví v&nbsp;oblasti Haify.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Ittijah | titul = NGO in Haifa | url = http://www.ittijah.org/?intLanguage=3&chrSystem=members&intPMenu=293&intMenu=293 | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Haifa je třetí největší izraelské město a nachází se zde 103&nbsp;tisíc domácností.<ref name="jewishagency"/> V&nbsp;porovnání s&nbsp;Tel&nbsp;Avivem a Jeruzalémem populace Haify stárne a vliv na to má především [[migrace]] mladého obyvatelstva do centra země za vzděláním a prací a stěhování mladých rodin za Haifu.<ref name="haifa ageing"/> === Náboženské komunity === {{bar box |title=Vyznání obyvatel Haify |titlebar=#ddd |left1=náboženství |right1=procent |float=right |bars= {{bar percent|[[judaismus]]|LightBlue|82}} {{bar percent|[[křesťanství]]|Lavender|14}} {{bar percent|[[islám]]|LightGreen|4}} |caption = Zdroj: Urban Economics<ref name="haifa ageing"/> }} Vyznání haifského obyvatelstva je z&nbsp;82 % [[Židé|židovské]], 4 %&nbsp;[[muslim]]ské a 14 %&nbsp;[[křesťan]]ské.<ref name="haifa ageing"/> Relativně velké množství křesťanské populace vzniklo uzavřením svazků mezi arabskými křesťany a imigranty ze zemí bývalého Sovětského svazu. Vzhledem ke stárnutí židovské populace, související s&nbsp;odchodem mladých lidí z&nbsp;města, dochází k&nbsp;nárůstu křesťanské a muslimské populace.<ref name="haifa ageing"/> V&nbsp;roce 2006 bylo 27 %&nbsp;Arabů ve věku 0–14 let, oproti 17 %&nbsp;Židů. Tento trend se vyskytuje i&nbsp;u&nbsp;ostatních věkových skupin. Celkem 27 %&nbsp;Arabů zastupuje věkovou skupinu 15–29&nbsp;let a 23 %&nbsp;věkovou skupinu 30–44&nbsp;let. Oproti tomu Židé představují 22 % a 18 %. U&nbsp;věkových skupin staršího věku se trend obrací a skupinu 45–59&nbsp;let zastupuje 19 %&nbsp;Židů oproti 14 %&nbsp;Arabů. Stejný vývoj je i&nbsp;u&nbsp;starších skupin. Celkem 14 %&nbsp;Židů zastupuje skupinu 60–74&nbsp;let oproti 7 %&nbsp;Arabů a skupinu starších 75&nbsp;let zastupuje 10 %&nbsp;Židů oproti 2 %&nbsp;arabské populace.<ref name="haifa-demografie"/> Vzhledem k&nbsp;národním standardům je haifská židovská populace relativně sekulární. K&nbsp;roku 2006 se 2,9 %&nbsp;zdejších Židů označilo jako [[charedim]], což je výrazně pod 7,5% celostátní průměr.<ref name="haifa-demografie"/> 66,6 % se označilo sekulární, což je naopak nad 43,7% celostátní průměr.<ref name="haifa-demografie"/> Malé množství imigrantů z&nbsp; bývalého Sovětského svazu se nezařazuje do žádné skupiny, neboť často pocházejí ze smíšených manželství s&nbsp;židovskými předky.<ref name="arab-pop"/> == Ekonomika == [[Soubor:Haifaoil.jpg|left|thumb|Věže haifské rafinerie]] Úsloví „v&nbsp;Haifě pracují, v&nbsp;Jeruzalémě se modlí a v&nbsp;Tel&nbsp;Avivu se baví“ odkazuje na pověst Haify, coby města pracujících.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = The Daily Telegraph | titul = Tel Aviv: "Haifa works, Jerusalem prays, and Tel Aviv plays" | url = http://www.telegraph.co.uk/travel/middleeast/israel/721623/Tel-Aviv-%22Haifa-works,-Jerusalem-prays,-and-Tel-Aviv-plays%22.html | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Hlavní průmyslová základna města se nachází na severovýchodě, blízko řeky [[Kišon]]. V&nbsp;Haifě se také nachází jedna ze dvou izraelských ropných rafinérií (druhá je v&nbsp;[[Ašdod]]u). Zdejší rafinerie zpracuje ročně na 9&nbsp;milionů tun (66&nbsp;milionů barelů) [[ropa|ropy]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Global Security | titul = Haifa | url = http://www.globalsecurity.org/wmd/world/israel/haifa.htm | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> V&nbsp;době britského mandátu byla dvojice chladících věží rafinérie postavených ve 30.&nbsp;letech 20.&nbsp;století nejvyššími stavbami v&nbsp;zemi.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Emporis.com | titul = Haifa Oil Refinery Cooling Towers | url = http://www.emporis.com/en/wm/bu/?id=haifaoilrefinerycoolingtowers-haifa-israel | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Na jižním okraji města se nachází průmyslový park Metam (zkrácenina ''Merkaz Ta'asijot Mada'' –&nbsp;Vědecké průmyslové centrum), který je největším a nejstarším průmyslovým parkem v&nbsp;zemi. Sídlí v&nbsp;něm množsžví výzkumných a vývojových izraelských a mezinárodních hi-tech společností, jako například Intel, IBM, Microsoft, [[Motorola]], [[Google]], [[Yahoo!]], [[Elbit Systems]], [[Zoran]], [[Philips (koncern)|Philips]] a [[Amdocs]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = American University | titul = Israel: MATAM Scientific Industry Center Haifa Ltd. | url = http://www.american.edu/carmel/ab5293a/Casestudy/Israel/israel.htm | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Kampus Haifské univerzity je domovem laboratoří IBM.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = IBM Haifa Labs | titul = IBM Haifa Labs | url = http://www.haifa.il.ibm.com/ | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Haifský přístav je předním izraelským přístavem pro osobní dopravu a hlavním izraelským nákladním přístavem.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Haifa Port | titul = Haifa Port | url = http://www.haifaport.org.il/pdf_docs/HAIFA_PORT_PRES_EN.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Ve městě se nachází množství nákupních a obchodních center, mezi které patří Hucot Hamifrac, OC Horev, Panorama Center, Castra Center, Colony Center (Lev ha-Mošava), OC Hanevi'im, Kanyon Haifa, OC Lev Hamifrac a Grand Kanyon.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Tour-Haifa.co.il. | titul = Haifa Shopping Centers | url = http://www.tour-haifa.co.il/eng/modules/article/view.category.php/30 | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> === Cestovní ruch === [[Soubor:Haifa 6801-11.jpg|thumb|Zahrady Bahá'í a svatyně Bába]] K&nbsp;roku 2005 v&nbsp;Haifě existovalo 13&nbsp;hotelů s&nbsp;celkem 1462&nbsp;pokoji.<ref name="haifa-hotels+tourism">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Haifa | titul = Hotels and Tourism | url = http://www1.haifa.muni.il/spru/doc/YB/Tourism/Y2005/Download/Tourism2005.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Z&nbsp;celkem 17&nbsp;kilometrů pobřeží zabírají 5&nbsp;kilometrů pláže.<ref name="haifa-leisure">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Haifa | titul = Leisure activity | url = http://www1.haifa.muni.il/spru/doc/YB/LeisureActivity/Y2004/Download/LeisureActivityDL.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Hlavní turistickou atrakcí města je Světové centrum Bahá'í se zlatou [[Svatyně Bába|svatyní Bába]] a přilehlými zahradami, které je od roku 2008 na seznamu světového dědictví UNESCO. V&nbsp;letech 2005 až 2006 navštívilo svatyni na 86&nbsp;037&nbsp;turistů.<ref name="haifa-hotels+tourism"/> Mezi další turistické cíle patří obnovená osada [[Německá kolonie (Haifa)|Německá kolonie]], karmelitánský klášter zvaný [[Stella Maris]] („Mořská hvězda“) či Elijášova jeskyně. Ve městě se také nachází zoologická a botanická zahrada, Muzeum přírodního prostředí (''Museum of Natural History''), Zoologický institut a Přírodovědné muzeum (''Museum of Nature''). Mezi místní atrakce dále patří futuristicky řešená lanová dráha či zajímavě konstrukčně řešený [[Karmelit]] –&nbsp;jediné [[metro]] v&nbsp;Izraeli.<ref name = "Ivo">PAULÍK, Ivo. ''Izrael.'' S.&nbsp;109</ref> Z&nbsp;Haify se rovněž podnikají výlety do [[drúzové|drúzských]] měst na jihu. Nedaleko Haify se nachází umělecká kolonie [[Ejn Hod]], kde má přes 90&nbsp;umělců a mistrů svá studia a stálé expozice,<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = DD Travel | titul = Ein Hod | url = http://www.ddtravel-acc.com/haifa.htm | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> národní park Karmel, kde byly v&nbsp;jeskyních nalezeny pozůstatky [[Homo neanderthalensis|neandrtálců]], a který je specifický svým [[Borovice kleč|kosodřevinovým]] lesem.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Úřad pro přírodu a parky]] | titul = Mount Carmel National Park | url = http://www.parks.org.il/ParksENG/company_card.php3?CNumber=852573 | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Zpráva haifské radnice z&nbsp;roku 2007 uvádí, že město volá po výstavbě více hotelů, trajektové dopravě mezi Haifou, [[Akko|Akkem]] a [[Caesarea|Ceasareou]], rozvoji západní části přístavu coby rekreační a zábavní oblasti, expanzi místního letiště a přístavu tak, aby byl s&nbsp;to přijmout mezinárodní cestovní a nákladní lodě.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Haaretz]] | titul = Making Haifa into an international tourist destination | url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/864746.html | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> == Společnost a kultura == [[Soubor:Emiliana Torrini Orange Music Haifa 2005 02.jpg|thumb|[[Emiliana Torrini]] na Orange Music Haifa, 2005]] Navzdory obrazu přístavního a průmyslového města je Haifa kulturním centrem severního Izraele. Během 50.&nbsp;let 20.&nbsp;století vyvinul starosta [[Abba Huši]] zvláštní úsilí přilákat spisovatele a básníky do města a nechal založit [[Haifské divadlo]], které bylo vůbec prvním městským divadlem v&nbsp;zemi.<ref name="cult-leisure">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Tour-Haifa.co.il | titul = Culture & Leisure | url = http://www.tour-haifa.co.il/eng//modules/article/view.category.php/19 | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Hlavní arabské divadlo sloužící potřebám arabské populace je divadlo al-Midan. Mezi další divadla ve městě patří Kriegerovo centrum a Rappaportovo umělecké a kulturní centrum.<ref name="cult-leisure"/> Zdejší Kongresové centrum hostí výstavy, koncerty a zvláštní události.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Haifa | titul = Congress Center | url = http://www.tour-haifa.co.il/eng/modules/article/view.article.php/c19/148 | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Nový haifský symfonický orchestr založený roku 1950 má více než 5000 abonentů.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Classical Music in Israel | titul = Orchestras | url = http://www.classical-music-israel.com/showitem.asp?itemid=Directory | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Za rok 2004 navštívilo jeho koncerty 49&nbsp;tisíc lidí.<ref name="haifa-leisure"/><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Haifa Symphony | titul = About | url = http://www.haifasymphony.co.il/eabout.asp | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Haifská kinotéka založená roku 1975 hostí každoroční [[Haifský mezinárodní filmový festival]], který se koná během svátku [[Sukot]]. Nachází se zde 29&nbsp;kin.<ref name="haifa-leisure"/> Vychází zde místní noviny Jediot Haifa<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Abyznewslinks.com | titul = Israel Newspapers | url = http://www.abyznewslinks.com/israe.htm | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> a je zde místní rádio Radio Haifa.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Radiostationworld.com | titul = Radio Broadcasting Stations | url = http://radiostationworld.com/Locations/Israel/Radio.asp | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Na území města v&nbsp;minulosti proběhlo několik [[archeologie|archeologických]] vykopávek, v&nbsp;jejichž rámci byly odkryty pozůstatky z&nbsp;byzantského a raně islámského období.<ref>{{Citace elektronické monografie | odkaz na autora = Izraelská památková správa | vydavatel = Israel Antiquities Authority | titul = Haifa, Bat Galim | url = http://www.antiquities.org.il/Dig_Item_eng.asp?id=969 | datum přístupu = 2009-2-7 | jazyk = anglicky }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | odkaz na autora = Izraelská památková správa | vydavatel = Israel Antiquities Authority | titul = Haifa (Giv‘at HaKanyan) | url = http://www.antiquities.org.il/Dig_Item_eng.asp?id=829 | datum přístupu = 2009-2-7 | jazyk = anglicky }}</ref> [[Soubor:Tikotim Museum of Japanese Art, Haifa, Israel - Facade, Daytime, cropped -1.jpg|left|thumb|Tikotinovo muzeum japonského umění]] === Muzea === Ve městě se nachází přes tucet muzeí.<ref name="haifa-leisure"/><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Get2Israel.com | titul = Haifa Museums | url = http://www.get2israel.com/Destinations/haifa.aspx | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Nejpopulárnější je [[Izraelské národní muzeum vědy, technologií a vesmíru]], kam v&nbsp;roce 2004 zavítalo na 150&nbsp;000&nbsp;návštěvníků.<ref name="haifa-leisure"/> Nachází se v&nbsp;historické budově Technionu ve čtvrti Chadar.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = ilMuseums | titul = National Museum of Science, Technology and Space | url = http://ilmuseums.com/museum_eng.asp?id=6 | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> V&nbsp;Haifském muzeu umění se nachází expozice moderního a klasického umění, stejně jako expozice věnovaná historii Haify.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = ilMuseums | titul = Haifa Museum of Art | url = http://ilmuseums.com/museum_eng.asp?id=3 | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> [[Tikotinovo muzeum japonského umění]] je jediné muzeum na [[Blízký východ|Blízkém východě]] věnované pouze [[japonsko|japonskému]] umění.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = ilMuseums | titul = Tikotin Museum of Japanese Art | url = http://www.ilmuseums.com/museum_eng.asp?id=5 | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Z&nbsp;dalších zdejších muzeí lze zmínit Muzeum pravěku, Národní mořské muzeum, Haifské městské muzeum, Hechtovo muzeum, Dagonovo archeologické muzeum, Železniční muzeum, Muzeum tajné imigrace a námořnictva, Izraelské muzeum naftového průmyslu a Chagallův umělecký dům.<ref name="haifa-leisure"/> === Sport === [[Soubor:Qiryat Eliezer Stadium.jpg|thumb|Stadion Kirjat Eliezer]] Ve městě jsou dva hlavní fotbalové kluby, a to [[Makabi Haifa FC|Makabi Haifa]] (současně v&nbsp;[[Izraelská Premier League|izraelské Premier League]]) a [[ha-Po'el Haifa]] ([[Liga Leumit]]), a oba mají domovský stadion [[Kirjat Eliezer]]. Maccabi vyhrál izraelský pohár desetkrát, zatímco Hapoel pouze jednou. Ve městě nachází množství klubů působící v oblastních ligách, jako třeba [[Bejtar Haifa]] a [[ha-Po'el Achva Haifa]] v&nbsp;[[liga Bet|lize Bet]] a [[ha-Po'el Spartak Haifa]] a [[Makabi Neve Ša'anan]] v&nbsp;[[liga Gimel|lize Gimel]]. V&nbsp;roce 1996 město hostilo Světové mistrovství ve [[windsurfing]]u.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Haifa Foundation | titul = Haifa Foundation | url = http://www.haifa-foundation.org/haifa_today.htm | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Haifský tenisový klub v&nbsp;jihovýchodní části města patří mezi největší v&nbsp;Izraeli.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = ic-tennis.org | titul = Israel | url = http://www.ic-tennis.org/gb/userpages/UserPage279.htm | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Ve městě sídlí profesionální basketbalový klub Maccabi Haifa. V&nbsp;nedávné době postoupil do nejvyšší divize ligy ha-Al. Tým hraje v&nbsp;basketbalové aréně Romena, která má kapacitu 3000&nbsp;míst. Hlavními stadiony v&nbsp;Haifě je čtrnáctitisícový stadion Kirjat Eliezer a stadion Thomas D'Alesandro. Atletický stadion Neve Ša'anan má kapacitu 1000&nbsp;míst. V jihovýchodní části města je plánován třicetitisícový stadion schválený [[UEFA]], který by měl být dostaven v&nbsp;roce 2009.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = World Stadiums | titul = Future Stadiums | url = http://www.worldstadiums.com/stadium_menu/past_future/future_stadiums.shtml | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> === Lékařská zařízení === [[Soubor:Rambam Health Care Campus.jpg|thumb|[[Rambamova nemocnice]]]] Lékařská zařízení v&nbsp;Haifě mají celkovou kapacitu 4000&nbsp;lůžek.<ref name="haifa-health">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Haifa | titul = Health Services | url = http://www1.haifa.muni.il/spru/doc/YB/Health/Y2005/Download/Health%20ServicesDL.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Největší nemocnicí je vládou provozovaná [[Rambamova nemocnice]] s&nbsp;900&nbsp;lůžky a 78&nbsp;tisíci ošetřenými pacienty za rok 2004. Nemocnice Bnej Sijon a Karmel mají každá po 400 lůžkách.<ref name="haifa-health"/> Mezi další nemocnice ve městě patří Italská nemocnice, nemocnice Eliša (100&nbsp;lůžek), Choreb Medical Center (36&nbsp;lůžek) a Ramat Marpe (18&nbsp;lůžek).<ref name="haifa-health"/> Dále má město 20&nbsp;rodinných zdravotnických center.<ref name="haifa-health"/> V&nbsp;roce 2004 bylo v&nbsp;Haifě ošetřeno celkem 177&nbsp;478&nbsp;pacientů.<ref name="haifa-health"/> Během [[druhá libanonská válka|druhé libanonské války]] v&nbsp;roce 2006 byla Rambamova nemocnice pod přímou palbou [[Hizballáh]]u a byla nucena přijmout zvláštní opatření k&nbsp;ochraně svých pacientů.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[BBC]] | titul = Haifa hospital in the firing line | url = http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/middle_east/5197326.stm | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Celá křídla nemocnice byla přesunuta do velkých podzemních krytů.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Ynetnews | titul = Haifa hospital goes underground | url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3287614,00.html | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> === Školství === [[Soubor:Haifa U Rabin Building.jpg|thumb|left|Rabinova budova,<br />Haifská univerzita]] Haifa je domovem dvou mezinárodně uznávaných univerzit a několika fakult. [[Technion - Izraelský technologický institut]], označovaný jako izraelský [[Massachusetts Institute of Technology|MIT]], byl založen roku [[1924]]. Má 18&nbsp;fakult a 42&nbsp;výzkumných institutů. V&nbsp;původní budově univerzity dnes sídlí Haifské vědecké muzeum. První technologická střední škola v&nbsp;Izraeli, Basmat, byla založena v&nbsp;Haifě roku 1933.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Haaretz]] | titul = The closing of a dream come true | url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/894017.html | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> [[Haifská univerzita]] založená roku [[1963]], se nachází na vrcholu hory Karmel. Univerzitní kampus byl navržen [[Brazílie|brazilským]] architektem [[Oscar Niemeyer|Oscarem Niemeyerem]], který mimo jiné navrhl podobu města [[Brasília]] či hlavní sídlo [[Organizace spojených národů]] v&nbsp;[[New York]]u. Nejvyšší patrum Eškolovy věže v&nbsp;kampusu poskytuje panoramatický pohled na severní Izrael. V&nbsp;kampusu se rovněž nachází [[Hechtovo muzeum]] s&nbsp;významnými archeologickými a uměleckými sbírkami. [[Soubor:Architecture Faculty Technion.jpg|thumb|Fakulta architektury, Technion]] Mezi další akademické instituce ve městě patří Gordonova fakulta vzdělávání, Ša'anova fakulta náboženské pedagogiky, akademie WIZO Design a Tiltanova fakulta designu.<ref name="haifa-education">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Haifa | titul = Education | url = http://www1.haifa.muni.il/spru/doc/YB/Education/Y2007/Download/EducationDL.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> V&nbsp;Haifě se také nachází fakulta managementu Michlala Leminchal soukromé vysoké školy [[Open University of Israel]].<ref name="haifa-education"/> Dále se zde nachází fakulta ošetřovatelství a P.E.T. (Praktická stavební škola).<ref name="haifa-education"/> Mezi lety 2006 až 2007 se ve městě nacházelo 70&nbsp;základních škol, 23&nbsp;středních škol, 28&nbsp;akademických škol a 8&nbsp;odborných vysokých škol.<ref name="haifa-education"/> V&nbsp;městských školkách bylo 5133&nbsp;dětí, na základních školách 20 081 žáků, na středních školách 7911&nbsp;žáků, na akademických vysokých školách 8072&nbsp;studentů a na odborných vysokých školách 2646&nbsp;studentů.<ref name="haifa-education"/> Celkem 86 % studentů navštěvovalo školy, kde byla učebním jazykem hebrejština, 14 % pak navštěvovalo školy, kde byla arabština.<ref name="haifa-education"/> Celkem 5 % připadá na speciální vzdělávání.<ref name="haifa-education"/> K&nbsp;roku 2004 měla Haifa 16&nbsp;knihoven s&nbsp;367&nbsp;323&nbsp;knihami.<ref name="haifa-leisure"/> == Správa města == Jakožto průmyslové přístavní města je Haifa tradičně silnou državou [[Izraelská strana práce|Strany práce]]. Díky velkému množství pracovníků v&nbsp;[[dok|docích]] a [[odbory|odborům]] si město vysloužilo přezdívku „Rudá Haifa.“<ref name="lemonde">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Le Monde Diplomatique | titul = Haifa through the looking glass | url = http://mondediplo.com/2005/12/13haifa | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Mimo to mnoho prominentních Arabů z&nbsp;[[Maki (současná politická strana)|izraelské komunistické strany]], jako třeba Tawfik Toubi, Emile Habibi, Zahi Karkabi, Bulus Farah a Emile Toma byli z&nbsp;Haify. V&nbsp;uplynulých letech však došlo k&nbsp;posunu v&nbsp;orientaci na politickém spektru směrem ke středu.<ref name="lemonde"/><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = High Beam | titul = 'Red Haifa' in revolt against Labor | url = http://www.highbeam.com/doc/1P1-20132871.html | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Nejvíce to bylo patrné v&nbsp;[[Volby do Knesetu 2006|parlamentních volbách v&nbsp;roce 2006]], kdy zde [[Kadima]] získala 28,9 % hlasů oproti Straně práce, která se umístila na druhém místě s&nbsp;16,9 %.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Jediot Achronot | titul = Haifa election results | url = http://www.ynet.co.il/articles/0,7340,L-3233587,00.html | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = hebrejsky }}</ref> [[Soubor:Haifa Courts.jpg|left|thumb|Soudní palác v&nbsp;Haifě]] Před rokem 1948 byla haifská radnice jedinečným příkladem rozvinuté spolupráce mezi smíšenou arabskou a židovskou komunitou, se zastoupením obou skupin na správě města.<ref name="mixed towns">{{Citace monografie | příjmení = Monterescu | jméno = Daniel | příjmení2 = Rabinowitz | jméno2 = Dan | titul = Mixed Towns, Trapped Communities: Historical Narratives, Spatial Dynamics | vydavatel = Ashgate | url = http://books.google.com/books?id=kUOK3a6hAMsC&pg=PA129&dq=haifa+municipality&ei=UB_kR6CANoT6yASckfHsAQ&sig=6AINvWOy8UqpmUgcJ6Cru51veG8#PPA118,M1 | rok = 2007 | isbn = 978-0754647324 | strany = 113–132 | jazyk = anglicky }}</ref> Za starosty al-Haje měla městská rada v&nbsp;letech 1920–1927 šest arabských a dva židovské členy a přes celkové arabské vedení, byla rada smíšená.<ref name="mixed towns"/> Smíšená spolupráce se ještě více rozvinula během druhého funkčního období starosty Hasana Bej Šukriho v&nbsp;letech 1927–1940, který spolupráci mezi Židy a Araby na vedení města podporoval.<ref name="mixed towns"/> I&nbsp;přes odlišné zacházení s&nbsp;oběma skupinami z&nbsp;hlediska potřeb bylo větší soužití i&nbsp;nadále podporováno.<ref name="mixed towns"/> Hlavní změna ve vedení města nastala v&nbsp;roce 1940, kdy byl zvolen vůbec první židovský starosta [[Šabtaj Levy]].<ref name="mixed towns"/> Židé od té doby již nebyli jako občané druhé kategorie. Levyho dva zástupci byli Arabové (jeden muslim, druhý křesťan) a zbytek rady města byl tvořen čtyřmi Židy a šesti Araby.<ref name="mixed towns"/> Dnes je město spravováno svou v&nbsp;pořadí dvanáctou městskou radou, které předsedá starosta [[Jona Jahav]]. Zastoupení v&nbsp;městské radě je poměrné na základě komunálních voleb. Městská rada je legislativním orgánem města a má pravomoc vydávat městské [[vyhláška|vyhlášky]]. Dvanáctá městská rada zvolená v&nbsp;roce 2003 má 31&nbsp;členů a nejvíce zástupců v&nbsp;ní má liberální uskupení [[Šinuj]]-[[Zelení (Izrael)|Zelení]] (6), následované [[Likud]]em (5).<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Haifa | titul = Members of the 12th City Council | url = http://www.haifa.muni.il/Haifa/Pages/CityCouncilMembers.aspx | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = hebrejsky }}</ref> Mnohá rozhodnutí městské rady jsou výsledkem doporučení, které ji bylo dáno různými komisemi, kde se orgány mimo městskou správu setkávají s&nbsp;zástupci městské rady. Některé komise jsou dobrovolné, jiné naopak závazné, jako například bezpečnostní komise, výběrová komise či finanční komise.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Haifa | titul = Municipal Committees | url = http://www.haifa.muni.il/Haifa/Pages/vaadot.aspx | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = hebrejsky }}</ref> == Doprava == [[Soubor:Haifa-09-Carmelit.jpg|thumb|left|Metro Karmelit]] === Veřejná doprava === Haifa disponuje dobrou městskou a meziměstskou veřejnou dopravou. Po městě jezdí [[autobus]]y a tzv. [[Dolmuš|sdílené taxi]], nachází se zde šest železničních stanic a jediné izraelské [[metro]]. V&nbsp;Haifě existuje podzemní systém metra zvaný [[Karmelit]]. Je to podzemní [[lanová dráha]] na kolejích, která má počáteční stanici v&nbsp;dolní části města na Pařížském náměstí a konečnou v&nbsp;Gan ha-Em (Matčin park) na hoře Karmel.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Tour-Haifa.co.il | titul = The Carmelit | url = http://www.tour-haifa.co.il/eng/modules/article/view.article.php/c10/159 | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Jedná se o&nbsp;jednokolejnou trať s&nbsp;jednou [[výhybna|výhybnou]], dvěma soupravami a celkem šesti zastávkami. Jedná se o&nbsp;jediné metro v&nbsp;Izraeli a mezi další zajímavost patří, že je zapsáno v&nbsp;[[Guinnessova kniha rekordů|Guinnessově knize rekordů]] jako nejkratší metro na světě. Nachází se zde také turistická [[lanová dráha]], která vede z&nbsp;Bat Galim na pobřeží ke klášteru Stella Maris na vrcholu hory Karmel.<ref name = "Ivo"/> [[Soubor:GT26CW2-IR701.jpg|thumb|Osobní a nákladní vlaky v&nbsp;Haifě]] Hlavní železniční trasa [[Izraelské dráhy|Izraelských drah]] z&nbsp;[[Naharija|Naharije]] do Tel Avivu vede podél pobřeží Haifského zálivu. Z&nbsp;jihozápadu na severovýchod zde jsou stanice: Haifa Chof ha-Karmel, Haifa Bat Galim, Haifa Merkaz ha-Šmona, Lev ha-Mifrac, Hucot ha-Mifrac a Kirjat Chajim. Společně se zastávkou Kirjat Mockin na severním předměstí [[Kirjat Mockin]] tvoří příměstskou železniční linku Haifa-Krajot („Parvarit“).<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Izraelské dráhy | titul = Railway Map | url = http://www.israrail.org.il/english/travel/map.html | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Přímé spoje vedou z&nbsp;Haify do Tel&nbsp;Avivu, na [[Ben Gurionovo mezinárodní letiště|Ben&nbsp;Gurionovo mezinárodní letiště]], do Naharije, Akka, Kirjat Mockinu, [[Binjamina-Giv'at Ada|Binjaminy]], [[Lod]]u, [[Kirjat Gat]]u, [[Beerševa|Beerševy]] a dalších měst. Přes přestupové uzly Binjaminu a Tel Aviv jsou pak s&nbsp;přestupem dostupné všechny železniční zastávky Izraelských drah.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Izraelské dráhy | titul = Israel Railways' schedule | url = http://www.israrail.org.il/english | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Do budoucna existují plány na rekonstrukci železniční tratě v&nbsp;[[Jizre'elské údolí|Jizre'elském údolí]] a následné železniční napojení Haify na [[Afula|Afulu]], [[Bejt Še'an]] a [[Ammán]] v&nbsp;[[Jordánsko|Jordánsku]], s&nbsp;možným přípojem do [[Nazaret]]u.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Ministerstvo dopravy Státu Izrael | titul = Sheetrit Ordered to Check the Option of Connection Migdal HaEmek and Nazareth to the Valley Railway | url = http://www.mot.gov.il/Public/Dover/Dover1064.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Existují také návrhy na vybudování [[rychlodrážní tramvaj|rychlodráhy]] mezi Haifou a Nazaretem, avšak není jasné, zda v&nbsp;tomto případě dojde k&nbsp;realizaci.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Port2Port | titul = Mofaz:Light rail from Haifa to Nazareth | url = http://port2port.co.il/Index.asp?ArticleID=59237&CategoryID=46 | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Tato rychlodráha by měla spojit autobusové nádraží Merkazit ha-Mifrac s&nbsp;centrem Nazaretu přes Kirjat Atu, Šefa-'Amr a [[Nazaret Ilit]]. Podle plánu by měla mít trasa osmnáct zastávek. [[Soubor:Metronit.JPG|thumb|left|Transparent představující Metronit v&nbsp;Kirjat Eliezer]] Haifskou meziměstskou autobusovou dopravu zajišťuje výhradně autobusová společnost [[Egged]], ačkoliv Nazaret, Nazaret Illit a některé středně-vzdálené sídla jako Migdal ha-Emek, jsou obsluhovány společnostmi Nazaret Transport and Tourism a G. B. Tours. Společnost Egged používá pro své autobusové spoje dva autobusové terminály, v&nbsp;závislosti na cíli cesty: * ústřední autobusové nádraží ha-Mifrac sousedící s&nbsp;vlakovou zastávkou Lev ha-Mifrac * ústřední autobusové nádraží Haifa Chof ha-Karmel sousedící s vlakovou zastávkou Chof ha-Karmel Spoje na sever země využívají autobusového nádraží ha-Mifrac, které pokrývá většinu měst na severu Izraele. Spoje na jih země využívají autobusové nádraží Haifa Chof ha-Karmel. Mezi města přímo dostupná z&nbsp;druhého zmíněného nádraží patří Tel Aviv, Jeruzalém, [[Ejlat]], [[Ra'anana]], [[Netanja]], Chadera, [[Zichron Ja'akov]], [[Atlit]], Tirat Karmel, Ben-Gurionovo mezinárodní letiště a středně-vzdálená sídla. Egged má také tři speciální spoje, v&nbsp;nichž jsou cestující rozděleni podle pohlaví. Tyto spoje využívané převážně charedim, jsou označované jako spoje „mehadrin“ a jezdí z&nbsp;haifské čtvrti Ramat Višnic do Jeruzaléma, [[Bnej Brak]]u a [[Ašdod]]u. [[Soubor:Aerial tramway of Haifa.JPG|thumb|Futuristická haifská lanovka]] Všechny městské spoje jsou provozovány společností Egged. Existují zde také tzv.&nbsp;sdílené taxi, které jezdí podél některých autobusových linek, ale nemají oficiální jízdní řád. V&nbsp;roce 2006 Haifa zavedla zkušební síť minibusů jezdících mezi čtvrtěmi zvanou ''Šchunanit'', provozovanou společností Egged.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] | titul = Egged to start minibus project in Haifa | url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1150885952889&pagename=JPost/JPArticle/ShowFull | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> V&nbsp;budoucnosti by měl být mezi Haifou a předměstím Krajot spuštěn systém [[Metronit]], samonaváděná pouliční dráha [[Phileas]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Yefenof.co.il | titul = Metronit | url = http://www.yefenof.co.il/pages/lighTrain.php | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = hebrejsky }}</ref> Části komunikací vymezených pro Metronit již byly dokončeny a v&nbsp;současnosti slouží pro pravidelné spoje společnosti Egged. Haifa je jedno z&nbsp;mála izraelských měst, kde autobusová doprava funguje i&nbsp;o&nbsp;[[šabat]]u.<ref name="frommers">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Frommers | titul = Haifa: Planning a Trip | url = http://www.frommers.com/destinations/haifa/3709010002.html | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Od sobotního rána funguje víkendový režim a autobusové spoje spojují Haifu s&nbsp;[[Nešer]]em, Tirat Karmel, Jokneamem, Nazaretem, Nazaret Illitem a středně-vzdálenými sídly. Od léta 2008 ve městě fungují noční spoje: v&nbsp;rámci Haify (linka 200) a do Krajotu (linka 210).<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Egged | titul = Night buses in Haifa & Krayot at the Egged official website | url = http://www.egged.co.il/Eng/Main.asp?lngCategoryID=6100 | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Během letního období tyto noční linky fungují sedm dní v&nbsp;týdnu. V zimním období je jejich provoz omezen na čtvrtek, pátek a sobotu, čímž jsou jediným autobusovým spojením, které v&nbsp;Izraeli funguje i&nbsp;v&nbsp;páteční večer. Haifa je rovněž jediné izraelské město, kde v&nbsp;letním období fungují autobusové linky na pláž i&nbsp;v&nbsp;sobotu. Spoje společnosti Egged jezdí v&nbsp;sobotu ráno na pláže Dado a Bat Galim z&nbsp;mnoha čtvrtí v&nbsp;okolí a odpoledne se jezdí zpět.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Egged | titul = Summer routes to the beaches at the Egged official website | url = http://www.egged.co.il/Eng/Main.asp?lngCategoryID=6096 | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> [[Soubor:Port of Haifa, viewed from the sea.jpg|left|thumb|Haifský přístav]] === Námořní a letecká doprava === Haifské letiště slouží k&nbsp;vnitrostátním letům do Tel Avivu a Ejlatu a pro mezinárodní charterové lety na [[Kypr]]. Zdejší přístav je cílem lodí z&nbsp;[[Evropa|Evropy]] a jiných částí světa, a to jak nákladních lodí, tak turistických trajektů.<ref name="paulík-105"/> Do [[Řecko|Řecka]] a na Kypr jsou z&nbsp;Haify pořádány zábavní plavby.<ref name="frommers"/> === Silniční doprava === Doprava mezi Haifou a centrálním Izraelem je možná po hlavní dálnici pobřežní planiny, [[Dálnice 2 (Izrael)|dálnici 2]], která začíná u&nbsp;Tel&nbsp;Avivu a končí u&nbsp;Haify.<ref name="frommers"/> Paralelně s&nbsp;dálnicí 2 vede od Haify směrem na jih [[dálnice 4 (Izrael)|dálnice 4]] a na rozdíl od dálnice 2 pokračuje na dále na sever až k&nbsp;hranicím s&nbsp;[[Libanon]]em.<ref name="frommers"/> Počátkem 21. století byly pod horou Karmel zbudovány [[Karmelské tunely]], které by svádějí dopravu z&nbsp;dolní části města.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Ministerstvo financí Státu Izrael | titul = Karmelské tunely | url = http://ppp.mof.gov.il/Mof/PPP/MofPPPTopNavEnglish/MofPPPProjectsEnglish/PPPProjectsListEng/TashtiotTaburaEng/Carmeltunnels/ | datum přístupu = 2009-1-18 | jazyk = anglicky }}</ref> Další připravovanou investicí je [[Dálnice 22 (Izrael)|dálnice číslo 22]], která má spojit centrum Haify se severními předměstími jako je [[Kirjat Ata]], [[Kirjat Bialik]] a [[Kirjat Mockin]]. Čtyřkilometrový úsek od Haifského přístavu k ústí řeky Kišon byl dokončen roku [[2005]], zbývajících 15 kilometrů ještě zbývá dostavět.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = město Haifa | titul = נתיבי המפרץ - אתר עיריית חיפה - פרוייקטים | url = http://www1.haifa.muni.il/apps/project/infrastructure/mifratz.asp | jazyk = hebrejsky | datum přístupu = 2010-10-04}}</ref> Již v roce [[2009]] ale byly stavební práce zadány na základě výběrového řízení firmě Šafir.<ref name="22 Krajot">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = krayot.com | titul = חברת שפיר זכתה במכרז להקמת כביש עוקף קריות , 20 אוקטובר 2009 16:50 | url = http://www.krayot.com/articles/20912.html | jazyk = hebrejsky | datum přístupu = 2010-10-04}}</ref> Půjde o kapacitní dálniční tah, který nahradí stávající dálnici číslo 4. == Slavní rodáci == * [[Aaron Ciechanover]] −&nbsp;biochemik, nositel [[Nobelova cena za chemii|Nobelovy ceny za chemii]] * [[Emile Habibi]] –&nbsp;arabský spisovatel a politik * [[Uzi Landau]] –&nbsp;politik a bývalý ministr * [[Uri Lupolianski]] –&nbsp;starosta [[Jeruzalém]]a * [[Širi Maimon]] –&nbsp;popová zpěvačka * [[Gene Simmons]] −&nbsp;hudebník, zakládající člen [[Hard rock|hard rockové]] skupiny [[Kiss]] * [[Hillel Slovak]] −&nbsp;hudebník, původní [[kytara|kytarista]] skupiny [[Red Hot Chili Peppers]] * [[Ehud Šani]] –&nbsp;generál * [[Jochanan Volach]] −&nbsp;bývalý fotbalista, prezident [[Makabi Haifa]] * [[Daniel Hershkowitz]] –politik == Partnerská města == Haifa má následující [[partnerská města]]: {|style="width:88%" |- |width=45%| * {{flagicon|Francie}} [[Marseille]], [[Francie]] <small>''(od roku 1962)''</small> * {{flagicon|Spojené království}} [[Portsmouth]], [[Spojené království]] <small>''(od roku 1962)''</small> * {{flagicon|Spojené království}} [[Hackney]], [[Spojené království]] <small>''(od roku 1968)''</small> * {{flagicon|Filipíny}} [[Manila]], [[Filipíny]] <small>''(od roku 1971)''</small> * {{flagicon|USA}} [[San Francisco]], [[Spojené státy americké|USA]] <small>''(od roku 1973)''</small> * {{flagicon|Dánsko}} [[Aalborg]], [[Dánsko]] <small>''(od roku 1973)''</small> * {{flagicon|Jihoafrická republika}} [[Kapské Město]], [[Jihoafrická republika]] <small>''(od roku 1975)''</small> * {{flagicon|Německo}} [[Brémy]], [[Německo]] <small>''(od roku 1978)''</small> * {{flagicon|Belgie}} [[Antverpy]], [[Belgie]] <small>''(od rokue 1986)''</small> * {{flagicon|Německo}} [[Mohuč]], [[Německo]] <small>''(od roku 1987)''</small> |width=45%| * {{flagicon|Německo}} [[Düsseldorf]], [[Německo]] <small>''(od roku 1988)''</small> * {{flagicon|Argentina}} [[Rosario]], [[Argentina]] <small>''(od roku 1988)''</small> * {{flagicon|Ukrajina}} [[Oděsa]], [[Ukrajina]] <small>''(od roku 1992)''</small> * {{flagicon|Čína}} [[Šanghaj]], [[Čínská lidová republika|Čína]] <small>''(od roku 1994)''</small> * {{flagicon|USA}} [[Boston]], [[Spojené státy americké|USA]] <small>''(od roku 1999)''</small> * {{flagicon|Kypr}} [[Limassol]], [[Kypr]] <small>''(od roku 2000)''</small> * {{flagicon|USA}} [[Fort Lauderdale]], [[Spojené státy americké|USA]] <small>''(od roku 2002)''</small> * {{flagicon|Německo}} [[Erfurt]], [[Německo]] <small>''(od roku 2005)''</small> * {{flagicon|Německo}} [[Mannheim]], [[Německo]] <small>''(od roku 2005)''</small> * {{flagicon|Spojené království}} [[Newcastle upon Tyne|Newcastle]], [[Spojené království]] |} == Panorama == <div style="height: 258px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" > <center>[[Soubor:Panorama Haifa.jpg|1000px|Panorama města]]</center> </div> <center>Panorama části Haify: úplně vlevo čtvrť [[Bat Galim]], uprostřed část [[světové centrum Bahá'í|světového centra Bahá'í]], napravo čtvrti Vádí Nisnas, Kirjat Rabin, přístav a záliv.</center><br style="clear:both;"/> == Reference == <references/> === Související články === * [[Karmelit]] * [[Krajot]] === Bibliografie === * CARMEL, Alex. The History of Haifa Under Turkish Rule. Haifa : Pardes, 2002. 220 s. ISBN 965-7171-05-9. (hebrejsky) * ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha : Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6. * IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO. Fakta o Izraeli: země a lidé. Jeruzalém : Ahva Press, 1999. 28 s. * PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha : Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3. == Externí odkazy == ;Město a univerzity * [http://www.haifa.muni.il/Cultures/en-US/ Oficiální internetové stránky] (hebrejsky, anglicky, arabsky, rusky) ** [http://www1.haifa.muni.il/spru/default.asp?P=1%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20&L=1 Statistické údaje] * [http://www.haifa.ac.il/ Haifská univerzita] (hebrejsky)(anglicky) * [http://www.technion.ac.il/ Technion - Izraelských technologický institut] (anglicky)(hebrejsky) * [http://www.haifafoundation.com/ Haifa Foundation] (anglicky) ;Bahá'í * [http://www.bahai.org/ Světové centrum Bahá'í] (anglicky) * [http://home-and-garden.webshots.com/album/505319785IBUBFK Fotografie ze zahrad Bahá'í] (anglicky) ;Křesťanská místa * [http://www.labeauteducarmel.net/ Karmelitánský klášter] (anglicky)(francouzsky) ;Cestování * [http://www.urbanrail.net/as/hai/haifa-citymap.jpg Plán haifského metra Karmelit] * [http://wikitravel.org/en/Haifa Wikitravel - Haifa] (anglicky) * [http://www.haifacity.com/eng Město Haifa - kompletní turistický průvodce] (anglicky) ;Ostatní * [http://eretz.cz/content/view/939/125/ Eretz.cz - Mír v Haifě] (10/2006) * [http://eretz.cz/content/view/443/41/ Eretz.cz - Haifa zasažena raketou dlouhého dosahu] (07/2006) {{Haifský distrikt}}{{Izrael}}{{Dobrý článek}} {{commonscat|Haifa}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Haifa| ]] [[Kategorie:Haifský distrikt]] [[Kategorie:Města v Izraeli]] [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]] [[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Haifa“.