Lipnice (Jílovice)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox sídlo| | název = Lipnice | foto = | popisek.foto = | charakter = vesnice | obyvatelé = 90 | č.p. = 48 | PSČ = 373 12 | obec = [[Jílovice (okres České Budějovice)|Jílovice]] | okres = České Budějovice | země = [[Čechy]] | kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]] | k.ú. = Lipnice u Kojákovic | výměra = | zem.šíř = 48°54'43.5" | zem.dél = 14°45'52" | nad.výš = 464 | mapa = |}} '''Lipnice''' je vesnice v [[Jihočeský kraj|jižních Čechách]] patřící pod [[Jílovice (okres České Budějovice)|Jílovice]], jedenáct kilometrů jižně od [[Třeboň|Třeboně]], na silnici k [[Nové Hrady|Novým Hradům]]. Nadmořská výška je 464 m. Přístup je také po okresní silnici od [[Kramolín (Jílovice)|Kramolína]] a po cestách od [[Cep (okres Jindřichův Hradec)|Cepu]] a od [[Kojákovice|Kojákovic]]. Název Lipnice údajně pochází od starého slova „lipná“, což znamenalo mokrá, vlhká. ==Historie== Vesnice byla založena v oblasti, kterou ve 12. století vlastnil cisterciácký klášter z dolnorakouského [[Zwettel|Zwettlu]] (Světlé). Potom král Přemysl Otakar I. dal jižní Čechy do správy [[Vítek z Prčic|Vítka z Prčic]], jehož potomci jihočeské území od světelského kláštera získali. Nejbližší centra Vítkovců vznikla na tvrzích v Třeboni a v Nových Hradech. V Lipnici měl své sídlo šlechtic Mikuláš z Lipnice zvaný Vícemil, o němž jsou první zmínky z roku 1378. Za husitských nepokojů jeho tvrz zanikla, do současnosti zůstal jen název pole „Dvorský“. Když třeboňské i novohradské panství koupili [[páni z Rožmberka]], měli také v Lipnici své poddané, avšak po krátkém čase Lipnici darovali '''třeboňskému''' '''augustiniánskému klášteru'''. Zástavba vesnice byla v té době mnohem menší než v současnosti, domy byly seskupeny těsně kolem návsi. Základ současné podobě vesnice dalo 18 usedlostí postavených po ničivé třicetileté válce. Jednalo se o tradiční jihočeskou vesnici, ve které řady usedlostí, ze čtyř stran uzavřené dvory, stály čely do velké návsi s několika [[rybník]]y. Důvodem k řídké zástavbě byl strach z šíření požárů. [[Soubor:CB Jilovice.png|thumb|left|Katastrální členění Jílovic]] Když z podnětu Viléma z Rožmberka byl v roce 1556 augustiniánský klášter zrušen, dostala se Lipnice na čas k třeboňskému panskému velkostatku. Za třicetileté války v Lipnici klesl počet usedlíků na deset. Od roku 1630 patřila Lipnice opět klášteru. Po jeho zrušení v roce 1786 se dostala ke '''schwarzenberskému panství'''. Od něho státní správu převzalo v roce 1860 Okresní hejtmanství v Třeboni. K Třeboni patřila Lipnice až do zrušení okresu v roce [[1960]]. Od té doby je součástí [[Okres České Budějovice|okresu českobudějovického]]. V roce [[1964]] zde byla zrušena obecní samospráva. Nyní je Lipnice částí obce [[Jílovice (okres České Budějovice)|Jílovice]], Jihočeské vesnice roku 2006'''. ==Památky== Na jižní straně Lipnice jsou zbytky ([[úvoz]]) středověké '''„Cikánské cesty“,''' která slovanské hradiště v [[Doudleby|Doudlebech]] spojovala s [[Morava|Moravou]] a [[Uhersko|Uhrami]]. Název dostala stezka podle toho, že z východních zemí po ní do jižních Čech pronikali asijští [[cikáni]]. Ještě v druhé polovině 19. století se po stezce vozila [[železná ruda]] do hutí v Chlumu, v Hamru a na [[Františkov (Suchdol nad Lužnicí)|Františkově]]. Východně od Lipnice nechal augustiniánský klášter na počátku 16. století postavit dva rybníky: '''Starý lipnický (18 ha) a Nový lipnický – Podřezaný (68 ha).''' ''Pod hrází Nového lipnického rybníka stával [[zádušní mlýn]], který po roce 1661, kdy třeboňské panství koupil Schwarzenberg, patrně ohrožoval prosperitu panského mlýna v [[Suchdol nad Lužnicí|Suchdole]]. Protože ještě dlouho po třicetileté válce byly vztahy mezi oběma třeboňskými dvory, knížecím a klášterním, hodně vypjaté (prelát augustiniánského kláštera Norbert Herrman se musel soudně domáhat vrácení majetku), ani otázka lipnického mlýna nebyla řešena v rukavičkách. Hejtman schwarzenberského panství Matěj Hossmann z Manfeldu vytáhl [[10. červenec|10. července]] 1672 v noci k Lipnici, jeho pacholci mlýn přepadli, podřezali konstrukci, aby se zřítil, a zničili mlýnská kola. Následovaly dlouhé soudní spory. Místu, kde mlýn stával, se říkalo U Podřezaného mlýna - název Podřezaný přešel na rybník i na rybářskou baštu.'' Na březích Nového lipnického rybníka (Podřezaného), do kterého přitéká hnědá voda z přírodní rezervace [[Červené blato]], jsou rekreační chaty. Na lipnické návsi stojí čtvercová '''kaple Nejsvětější Trojice''' z roku 1800. Architektura kaple je v jižních Čechách určitý unikát, církevní stavby takového tvaru se nevyskytují. Před jejím postavením na místě stávala kaplička dřevěná. Na západním okraji osady je '''pomníček legionáře''' Petra Zíky (jednotka Česká družina na Rusi), který 2.července 1917 padl v bitvě u [[Zborov (Ukrajina)|Zborova]]. Architektonicky zajímavá je také '''usedlost''', jejíž jižní strana nese stopy rakouských „vierkantů“. Tento grunt vlastnil rod Vojtů, několika lipnických rychtářů. ==Zajímavosti== V letech [[1924]] až [[1964]] byly jihozápadně od Lipnice '''doly na bílou hlínu''' a na jemný písek pro železárny. ''Hlinkové doly dosáhly největšího rozmachu v období německé okupace, kdy byly zařazeny pod upřednostňovaný nacistický zbrojní průmysl, takže mnoho lidí ze širokého okolí se v nich zachránilo před [[totální nasazení|totálním pracovním nasazením]] v Německu. Po válce zde těžil znárodněný Calofrig [[Borovany]], který v roce [[1964]] lipnický závod uzavřel a doly zahrnul.'' Před koncem druhé světové války se v Lipnici usadily asi dva tisíce vojáků Ruské osvobozenecké armády (vytvořené [[Andrej Vlasov|Andrejem Vlasovem]]) včetně štábu generála Šepalova. Při přestřelkách s ustupující německou armádou v okolí Lipnice zahynulo nejméně pět [[Vlasovci|vlasovců]] a třicet vojáků německých. Od roku 1978 je v Lipnici '''rozvodna elektrického proudu''' pro Třeboňsko, Suchdolsko, Novohradsko a Trhosvinensko. V roce 2000 u Lipnice proběhla za účasti asi 10 000 lidí nepovolená pětidenní mezinárodní hudební akce '''[[Czechtek]]k technoparty''', která jako první z řady těchto mediálně zveličených událostí otřásala i českou politickou scénou. Lipnice leží na hranici [[Chráněná krajinná oblast Třeboňsko|Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko]], v chladnější části Třeboňské pánve, klima je výrazně ovlivňováno prouděním svěžího vzduchu, jak vlhkého atlantského ze západu, tak studeného a suchého z východu. ==Hospodářství== Mimo rozvodny elektrického proudu zde sídlí dřevařský podnik (zpracování dřeva a stavební práce). Je zde opravna automobilů (Mazda). V místě jsou 2 hostince. Zemědělstvím se zabývají 3 malé soukromé závody a dvě velké společnosti, jejichž sídla jsou v Borovanech a Mydlovarech. Rybníky jsou obhospodařovány rybářskou společností Rybářství Třeboň. == Osobnosti == *[[Viktor Tomšík]], výtvarník a divadelník - působil zde v letech 1945 až 1951 *[[Ada Školka]], hudební skladatel, narodil se a tvoří v Lipnici {{obec Jílovice (okres České Budějovice)}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Vesnice okresu České Budějovice]] [[Kategorie:Jílovice (okres České Budějovice)]]

Návrat na stránku „Lipnice (Jílovice)“.