Tábor

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města| název = Tábor | znak = Image:Tabor CoA CZ.png | foto = Image:Tabor,Czech Republic.jpg | popisek.foto = Západní strana Žižkova náměstí se Starou radnicí | vlajka = Image:Vlajka města Tábor.gif | status = město | NUTS5 = CZ0317 552046 | ob.roz.půs = Tábor | pov.ob = Tábor | NUTS3 = CZ031 | NUTS4 = CZ0317 | kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]] | okres = Tábor | země = [[Čechy]] | výměra = 62,22 | obyvatelé = 36 095 ''(2008)'' | zem.šíř = 49° 24' 52" s. š. | zem.dél = 14° 39' 35" v. d. | nad.výš = 437 | PSČ = 390&nbsp;01 | početč = 15 | početk = 10 | početzsj = 35 | adresa = Městský&nbsp;úřad&nbsp;Tábor<br />Žižkovo náměstí 3<br />390&nbsp;01 Tábor | web = www.tabor.cz | úř.web = www.tabor.cz | email = posta@mu.tabor.cz | starosta = Ing. Jiří Fišer | loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=49 |lat_min=24 |lat_sec=52 |lon_deg=14 |lon_min=39 |lon_sec=35 |float=center }} }} '''Tábor''' je [[město]] na jihu [[Čechy|Čech]] na řece [[Lužnice (řeka)|Lužnici]]. Se svými 37&nbsp;000 obyvateli je po [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] druhým největším městem v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Město, jehož centrum je [[městská památková rezervace|památkovou rezervací]], je významným centrem turistického ruchu. Lákadlem pro návštěvníky je zejména historie husitského hnutí. == Poloha == Leží na řece [[Lužnice (řeka)|Lužnici]] ve výšce 437&nbsp;m nad mořem, zhruba 80&nbsp;km jižně od Prahy a 60&nbsp;km severně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. Z geologického hlediska leží Tábor v [[Táborská pahorkatina|Táborské pahorkatině]], která se nachází na rozhraní [[Třeboňská pánev|Třeboňské pánve]] a [[Vlašimská vrchovina|Vlašimské vrchoviny]]. * Nejvýše položená místa v Táboře jsou: ** Rozhledna [[Hýlačka]] v obci [[Větrovy]] (522&nbsp;m n. m.) ** kaplička na Svaté Anně (476&nbsp;m n. m.) ** Žižkovo náměstí, přímo v historickém centru Tábora (450&nbsp;m n. m.) * Nejníže leží: Řeka [[Lužnice]] (384&nbsp;m n. m.) == Členění města == '''Město má 15 [[část obce|místních částí]]''': * [[Čekanice (Tábor)|Čekanice]] * [[Čelkovice]] * [[Hlinice]] * [[Horky (Tábor)|Horky]] * [[Klokoty]] * [[Měšice (Tábor)|Měšice]] * [[Náchod (Tábor)|Náchod]] * [[Smyslov]] * [[Stoklasná Lhota]] * Tábor * [[Větrovy]] * [[Všechov]] * [[Zahrádka (Tábor)|Zahrádka]] * [[Záluží (Tábor)|Záluží]] * [[Zárybničná Lhota]] == Statistika vývoje == '''Počty obyvatel''' (zaokrouhleno): * 31. 12. 1869 – 464 domy a 5 255 obyvatel * v roce [[1910]] – 953 domy a 11 900 obyvatel * 30. 6. [[1937]] – 1851 domů a 17 100 obyvatel * v roce [[1945]] – 17 000 * v roce [[1966]] – 27 000 * [[1. prosinec|1. prosince]] [[1975]] překročil počet 30 000 obyvatel. == Doprava == Kromě kulturních statků je Tábor významný i jako železniční uzel. Do dokončení dálnice [[D3]] (která zde slouží jako obchvat) bylo toto město také významným bodem na silniční trase [[Praha]]-[[České Budějovice]]-[[Linec]]. : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Doprava v Táboře]] == Historie == === Před založením města === Na místě současného Tábora je prokázáno osídlení z doby halštatské a [[Laténská kultura|laténské]] (mohlo zde existovat keltské oppidum ve 2.&nbsp;století př.&nbsp;n.&nbsp;l., ale není to příliš pravděpodobné). Zaznamenán byl i nález mince císaře Hadriána z doby římské. Ve třináctém století zde nechal Přemysl Otakar II. postavit hrad Hradiště. Z roku 1368 máme doklad zdejších pánů Hněvka a Konráda. Pak mají oblast v moci páni z Ústí. V této době už stál kostel svatého Filipa a Jakuba pod [[hrad]]em. === Husitský Tábor === [[Soubor:Tabor CZ Zizka Memorial 323.jpg|thumb|Pomník Jana Žižky z&nbsp;let 1877 až 1884 přehlíží stejnojmenné ústřední náměstí]] Tábor byl založen na jaře roku 1420 husity a pojmenován podle hory [[Tábor (hora)|Thabor]] u [[Nazaret]]u, v dnešním [[Izrael]]i. Podle biblické [[Kniha soudců|Knihy soudců]] přikázala prorokyně [[Debora]] izraelskému vůdci Barakovi: "Sám Hospodin, Bůh Izraele, ti přikazuje: táhni hned na horu Tábor a vezmi s sebou deset tisíc mužů..." ({{citát bible|Sd|4|6}}). Barak ji poslechl a z této hory pak drtivě porazil kanánské vojsko. Založení města navázalo na tradici husitských náboženských [[pouť|poutí]] na hory (např. hora [[Burkovák]], 1419). Zakladatelé města (např. Petr Hromádka z [[Jistebnice]]), pocházející z celých Čech, byli odhodláni vytvořit nové [[společenství]], odmítající lidské [[Zákon (právo)|zákony]] a řídící se pouze zákonem Božím. Zpočátku zde byly realizovány ideály [[křesťanský komunismus|křesťanského komunismu]], tedy dobrovolného společnství majetku. Nově příchozí odevzdávali všechen svůj [[majetek]] do kádí na náměstí. Takto sebraný majetek byl rozdělován mezi členy obce podle jejich potřeb. Teoreticky si byli všichni [[rovnost (právo)|rovni]], žili prostým životem bez přepychu, na pořádek dohlíželi čtyři zvolení [[hejtman (vojenství)|hejtman]]é. Občané se nazývali ''táborité''. Táborská obec měla od počátku vlastní vojsko. Zkušení velitelé, [[hejtman (vojenství)|hejtman]]é, cvičili tábory v boji a zacházení se zbraněmi. Brzy poté táborské vojsko provádělo úspěšné výpady do okolí, dobylo a vyplenilo [[klášter]]y v [[Milevsko|Milevsku]], [[Louňovice|Louňovicích]] a [[Zlatá Koruna|Zlaté Koruně]]. Uloupený majetek byl jedním z hlavních zdrojů příjmů táborského společenství. Dobyté kláštery a kostely táborité vypalovali. Jejich vnitřní zařízení, vzácné knihy, sochy i obrazy ničili a pálili, podpořeni ideou [[obrazoborectví]]. S nepřáteli zacházeli husité stejně nelítostně, jako katolická vojska s nimi. Táborský komunismus vydržel jen asi půl roku, do podzimu 1420. Pak táboři začali vybírat dávky od vesnických poddaných a stali se tak feudální vrchností, která přijala zvyky jiných držitelů půdy. === Další vývoj a události === [[Soubor:Tábor-pamětní deska TGM.jpg|right|thumb|Deska na nádraží v Táboře, připomíná návštěvu prezidenta [[T. G. Masaryk]]a 21. 12. 1918]] * Od roku 1437 byl Tábor [[královské město|královským městem]]. Tehdy <ref>25.1.1437 císař Zikmund velkým privilegiem; s právy Starého Města pražského. </ref> mu byl také udělen znak: nad hradbami se dvěma věžemi se vznáší říšský orel s lucemburským orlem na prsou. Lucemburský orel byl pak nahrazen českým lvem. * 1452 město se vzdalo sedmnáctitisícovému vojsku zemského správce Jiřího z Poděbrad, zavázalo se mu věrnosti. Táborská církev se podřídila arcibiskupovi Janu Rokycanovi. Mikuláš Biskupec z Pelhřimova byl uvržen do vězení. * V roce 1492 byla pro vyřešení problémů se zásobováním vodou na okraji města vybudována [[Jordán (Tábor)|vodní nádrž Jordán]] přehrazením [[Tismenický potok|Tismenického potoka]]. Je nazvána podle [[Jordán|řeky Jordán]] ve [[Svatá země|Svaté zemi]]. * Roku 1512 byla dokončena stavba chrámu ''„Proměnění Krista Pána na hoře Tábor“''- stavitel pražský mistr Staněk. * V roce 1532 byl Tábor postižen velkým požárem, byl značně poškozen i hrad. * Na konci třicetileté války, po 5 dnech obléhání Švédy na jejich loupežné výpravě na jih Čech, byl 23.&nbsp;8.&nbsp;1648 dobyt Tábor <ref>město vydrancováno, vyloupeny i chrámy, odvlečeny ženy a dívky do ležení. Město muselo zaplatit Švédům vysoké výpalné</ref> . * Císař Leopold I. schválil (3.11.1660) ''„Aertikule táborských soukeníků“'' (což mělo význam pro rozvoj řemesel u nás; např. je zde ustanovení o učních). * Roku 1750 byl povýšen Tábor na '''město krajské''' a byl jím do 1848. * V roce 1862 bylo v Táboře otevřeno (4.října) '''reálné gymnázium'''-první střední škola svého typu s výlučně českým vyučovacím jazykem v tehdejší rakouské monarchii. * Od roku 1872 začala větší výstavba táborského Nového města - od hradeb a bran Starého města směrem k v r. 1871 vybudované železnici. * Na táborském náměstí byla 26. srpna 1877 za účasti 10 tisíc lidí odhalena [[Myslbek]]ova socha J.Žižky. Byla však špatně odlita a nahradilo ji roku 1884 dílo sochaře Josefa Strachovského <ref group=pozn.>Sochař a řezbář Josef Strachovský, narozen 19.9.1850 v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]], zemřel 9.7.1913 v Praze</ref>, dodnes zdobící náměstí. * V červnu 1903 byla zprovozněna první česká elektrická železnice, [[Elektrická dráha Tábor - Bechyně|elektrická dráha Tábor – Bechyně]], kterou projektoval ing.&nbsp;[[František Křižík]]. Její součástí jsou dva mosty, kovový [[železniční most v Táboře|železniční most přes Lužnici v Táboře]] na této trati pochází z roku 1902. * V roce [[1902]] se konala v Táboře velká '''Jihočeská hospodářská, průmyslová a národopisná výstava''' (zahájení 2.srpna 1902) - největší podnik tohoto druhu na českém jihu. Soustředila pozornost celých Čech, Moravy a přilákala řady krajanů z ciziny. * V roce [[1906]] se konala v Táboře <ref>Byla instalována v budově školy na Parkánech (v celém přízemí a 1. patře) a od zahájení 29.7.1906 po dobu prázdnin ji shlédlo 10 tisíc návštěvníků</ref> akce světového významu – vůbec první '''výstava o Janu Husovi'''. * V roce [[1918]] při cestě vlakem z [[exil]]u do vlasti se 21. prosince 1918 zastavil v Táboře [[Tomáš Garrigue Masaryk|T.G.Masaryk]] a promluvil k velkému lidovému shromáždění <ref>Událost připomíná na nádraží umístěná pamětní deska (od jihočs.sochaře J.V.Duška)</ref>. ** a 25.&nbsp;března&nbsp;[[1920]] prezident ČSR opět navštívil Tábor při '''oslavách 500.výročí založení''' a byl jmenován '''čestným občanem'''. * V roce [[1929]] se v Táboře konala <ref>Expozice byly (od zahájení 23. června 1929) v budovách reálky, školy na Parkánech, v sokolovně a v bývalé spořitelně a bylo ještě zbudováno vlastní výstaviště s pavilony na břehu Jordánu</ref> rozsáhlá '''Jihočeská průmyslová a hospodářská výstava''', spojena s výstavou '''československého válečnictví''', pořádanou ministerstvem národní obrany [http://sechtl-vosecek.ucw.cz/expozice6.html#budova]. Výstavu provázely sjezdy, slavnosti, kulturní události. Výjimečnost akce potvrdila i návštěva prezidenta ČSR T.G.Masaryka dne 30.&nbsp;června; celkem výstavu navštívilo přes 230&nbsp;tisíc osob. === Starostové === * 2001-2006 Ing. František Dedič * 2006-2010 Ing. Hana Randová * od 2010 Ing. Jiří Fišer (Tábor 2020) == Název města a jeho ohlasy == Mezi českými lingvisty převládá názor, že z husitského označení města Tábor (vzniklého podle biblické hory [[Thabor]]) vzniklo [[apelativ|obecné označení]] pro vojenská ležení, které se skutečné objevuje od 15. století a vyskytuje se i v [[polština|polštině]] a [[maďarština|maďarštině]].<ref name=rejzek>Jiří Rejzek: Český etymologický slovník, nakl. LEDA, Voznice, 2001, ISBN 80-85927-85-3</ref><ref>V. Machek: ''Etymologický slovník jazyka českého'', 2., opr. a dopl. vydání, Praha 1968</ref><ref>J. Holub, F. Kopečný: ''Etymologický slovník jazyka českého'', Praha 1952</ref> Z něj pak vzniklo i označení pro [[stanový tábor|stanové tábory]] k hromadné rekreaci dětí ([[dětský tábor]], [[pionýrský tábor]]) a pak i pro rekreační pobyty s vyšším luxusem ubytování a naopak pro [[koncentrační tábor]]y. Jiní lingvisté, převážně cizí, zastávají názor, že označení vojenských ležení pochází z turkotatarského slova ''tabur'', znamenající vojsko v obranném postavení nebo vozovou hradbu, a do češtiny se dostalo přes [[maďarština|maďarštinu]].<ref name=rejzek /><ref>srv. Josef Jungmann: Slovník česko-německý I–V., Praha 1834–1839</ref> Na planetě [[Mars (planeta)|Mars]] se nachází [[impaktní kráter]], který je pojmenován podle města Tábor. Nachází se na souřadnicích 58,4°W × 35,8°S a má 19,5 kilometru v průměru.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://planetarynames.wr.usgs.gov/jsp/FeatureNameDetail.jsp?feature=65980 | titul=Gazetteer of Planetary Nomenclature Feature Information - Tabor | datum přístupu=2007-11-11}}</ref> * O jménu Tábor se také píše na [[Tábor (rozcestník)]]. == Rodáci a významné osobnosti Tábora == {| border="0" cellpadding="18" |+ |- |valign="top"| * Jozef (Josef) Gelinek (1758–1825), pianista, skladatel, pedagog * Karel Leopold Klaudy (1822–1894), český pedagog, politik, purkmistr-starosta Prahy, advokát * Matěj Norbert Vaněček (1859–1922), matematik, profesor na pražské technice * Oskar Nedbal (1874–1930), skladatel, dirigent, hráč na violu, spoluzakladatel Českého kvarteta * Emanuel Chalupný (1879–1958), advokát, sociolog, filozof, jazykovědec, národohospodář, spoluzakladatel Sociologického ústavu (1942), předseda Masarykovy sociologické společnosti * Kamil Voborský (1883–1949), hudební skladatel, dirigent a učitel hudby, znalec a sběratel hudebních nástrojů * Petr Zenkl (1884–1975),pedagog, primátor Prahy, ministr vlády a náměstek předsedy vlády, předseda Čs. strany národně socialistické * Hugo Vojta (1885–1941), generál, první zemský velitel [[Obrana národa|Obrany národa]] * Marie Záhořová-Němcová (1885–1930) ,vnučka Boženy Němcové, představitelka sociálních organizací v ČSR * Václav Soumar (1887–1947), finančník, zasloužilý starosta (1929-1939) a čestný občan Tábora * Jaroslav Vacek (1894–1944), vězeňský dozorce, přední regionální protinacistický odbojář * Milada Petříková-Pavlíková (1895–1985),první čs.žena-promovaná ing. arch.na ČVUT v Praze; dcera táborského MUDr.Jos.Pavlíka * Rudolf Voborský]] (1895–1957), pedagog, dirigent, hudební skladatel * Karel Mareš (1898–1960), generál, vojenský pilot, první velitel 311. čs. bombardovací perutě RAF (1940) * Jaromíra Hüttlová (1893–1964), PhDr.-středoškolská profesorka, spisovatelka a překladatelka |valign="top"| * [[Anna Hostomská]] (1907–1995), hudební publicistka, překladatelka, redaktorka [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]] * [[Adolf Kroupa]] (1910-1981), překladatel, kulturní organizátor, ředitel brněnského Domu umění * [[Antonín Novotný (herec)|Antonín Novotný]] (1913-2005), fil.herec a chemický výzkumník- Dr.Ing. * [[Vladimír Novotný (1914-1997)|Vladimír Novotný]] (1914-1997), film.kameraman, zejm.trikových snímků * [[Jan Schmid]] (* 1936), zakladatel experimentální Studia Ypsilon, umělecký šéf a ředitel Divadla Ypsilon v Praze, Dramatik, spisovatel, docent DAMU, scénograf a grafik. * [[Jiří Hrzán]] (1939–1980), divadelní a filmový herec, televizní bavič a zpěvák * [[Bohumír Janát]] (1949-1998), filozof, spisovatel, mluvčí [[Charta 77|Charty 77]] * [[Jiří Traxler]] (* 1912), klavírista, skladatel, textař, aranžér * [[Bohumil Němeček (boxer)|Bohumil Němeček]] (1938-2010), boxer, olympijský vítěz (OH 1960 v Římě), mistr Evropy (1967) * [[Miroslav Kalousek]] (* 1960), 8.ministr financí ČR a 4.předseda KDU-ČSL * [[Jiří Lutovský]] (* 1964), reprezentační trenér MTB * [[Ladislav Nagy]] (* 1974), literární kritik, překladatel * [[František Korbel]] (* 1976), právník, politik * Václav Křížek (1833–1881), pedagog, ředitel reálného gymnázia, vlastenec, politik a kulturní organizátor v Táboře * Karel Nedbal (1836-1889), advokát, organizátor hudebního života a člen městské rady v Táboře, otec skladatele [[Oskar Nedbal|Oskara Nedbala]] * Martin Kolář (1836-1898), pedagog, historik * [[Antonín Hnízdo]] (1906-1973), pedagog, ochránce přírody, publicista * [[Karel Valter]] (1909-2006), pedagog, malíř a grafik, čestný občan Tábora |} == Památky a zajímavosti == [[Soubor:Tabor CZ aerial old town from north B1.jpg|left|thumb|Letecký pohled na Staré město, v pozadí řeka '''[[Lužnice]]''' ( v místní části Čelkovice)-foto 2007]] === Stará radnice === : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Stará radnice (Tábor)]] Táborská radnice patří k nejvýznamnějším památkám pozdní [[gotika|gotiky]] v českých městech. Radnice má čtyři křídla, která obklopují malé nádvoří. Nejvýznamnější částí radnice je Velký sál s dokonale zvládnutou síťovou klenbou. Ve druhé polovině 17.století byla budova radnice přestavena do barokního stylu, ale v roce 1878 byl radnici vrácen její gotický ráz. V současné době slouží radnice jako vstup do podzemních chodeb, k expozicím Husitského muzea i k pořádání kulturních akcí. === Kostel Proměnění Páně === [[Soubor:Tábor-děkanský kostel.jpg|thumb|right|Děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor, Žižkovo náměstí (2005)]] Děkanský kostel ''Proměnění Páně na hoře Tábor'' (výšková dominanta Žižkova náměstí) byl budován od roku 1440 a dokončen kolem roku 1512 zaklenutím trojlodí (navrhl i prováděl mistr Staněk z Prahy). V roce 1532 kostel i s věží poškodil požár, byl později opraven v renesančním slohu (1559 renesanční štíty). Opět byl poškozen požárem v roce 1602 , stejně tak střelbou v listopadu 1621 při obléhání císařskými vojsky a za třicetileté války byla Švédy poškozena ještě báň věže (opravena v roce 1677 italským stavitelem Giovanim de Capali). V letech 1896-1898 byl kostel regotizován a byla např. přistavěna druhá [[sakristie]], původní barokní [[oltář]] byl nahrazen oltářem neogotickým (od řezbáře Josefa Krejčíka). Chrám je 46 m dlouhý a 26 m široký, gotická věž s barokní bání je vysoká 77,80 m (nejvyšší v jižních Čechách) a vede na ní asi 250 schodů. === Věž Kotnov, bývalý hrad === [[Soubor:Kotnov a Bechyňská brána v Táboře.jpg|thumb|left|Kotnov a Bechyňská brána]] Hrad měl pravděpodobně dvě věže s kruhovým půdorysem a dvě s čtvercovým. Zachována zůstala pouze kruhová věž [[Kotnov]] s připojenou Bechyňskou branou. druhá, takřka identická, se nacházela v oblasti dnešní sladovny. Čtvercové (kvadratické) věže se nezachovaly. Jedna z nich, jihovýchodní, byla možná pouhou baštou U Zvoncóv. (Po požáru se mluví o shoření právě této bašty). V místech dnešního pivovaru byla hradní kuchyně. V patnáctém století byl k hradu přistavěn parkán, na jehož jihovýchodním konci stála věž. Parkán existuje dodnes, v Táboře se říká „Na Parkánech“. [[Požár]]em roku 1532 byl hrad velmi poškozen. [[Archeologie|Archeologov]]é nalezli 20&nbsp;cm vrstvu popela. Hrad už ke své bývalé slávě nepovstal. Byl naopak využíván pro hospodářské účely. Vybudován byl [[pivovar]]. Ten už v současné době nefunguje, ale v těchto prostorách funguje nyní [[hotel]]. === Jordán === Vodní nádrž [[Jordán (Tábor)|'''Jordán''']] je nejstarší ve Střední Evropě, byla založena roku 1492 a vznikla přehrazením [[Košínský potok|Košínského potoka]]. Z Jordánu pokračuje tok jako [[Tismenický potok]]. Nádrž má rozlohu okolo 50 hektarů a dosahuje hloubky až 18 metrů. Původně měla sloužit jako chovný [[rybník]], ale později se ukázalo, že je na chov ryb příliš velká. Dnes slouží jako zásobárna vody a je vítaným místem k odpočinku obyvatel i turistů. Od roku 1830 nebyla nádrž čištěna. V dohledné době se plánuje její vyčištění a vybagrování nánosů bahna, které může obsahovat choroboplodné zárodky. === Husův park === Táborské '''Husovo náměstí''', kterému se obecně říká '''Husovy sady''' nebo '''park u nádraží''' (o rozloze přibližně 12 000 m²), začalo vznikat po roce 1871 - po vybudování železnice a otevření nádraží v Táboře. Tehdy z nádraží k většině táborských obytných domů a k městské bráně byla vzdálenost přibližně 2&nbsp;km. Koncem [[20. století]] dostal tento - časem jž okolo zcela zastavěný - vnitroměstský prostor krásnější a vzdušnější tvář. Po roce [[1991]] došlo (<ref>zejména z iniciativy tehdejšího přednosty [[Okresní úřad|Okresního úřadu]] v Táboře ing. Josefa Čápa, a jeho manželky, která na toto využití opuštěného areálu upozornila </ref>) k rozsáhlému přebudování celého areálu bývalé c.k. tabákové továrny z konce 19. století, v městě známé „Tabačky“ (po roce [[1950]] do 1990 [[kasárna|kasárny]]); zmizely neprůhledné ploty a zdi i různé „stavby a boudy“ a rozlehlé budovy byly přeměněny na pracoviště okresních úřadů, obchodů a byly vybudovány podzemní garáže a provedena sadová úprava okolí. Slavnostní předání proběhlo v listopadu [[1997]]. Při vstupu do Husových sadů - parku ze směru z centra města - od třídy 9.května (v letech [[2005]]-[[2006]] také zrekonstruované) - můžeme obdivovat velkou sochařskou kompozici „Mistr Jan Hus“ od významného čs.sochaře [[František Bílek|Františka Bílka]] (1872-1941). Pomník byl vybudován z iniciativy táborského „Spolku pro postavení Husova pomníku“ a odhalen dne 6.července [[1928]] (u příležitosti 513.výročí Husova upálení v [[Kostnice|Kostnici]]). <gallery> Soubor:Pomník Jana Husa v Táboře.jpg|Sochařská kompozice Mistr Jan Hus, od sochaře [[František Bílek|Františka Bílka]] (z roku 1928) Tábor, Husovo náměstí Soubor:M J Hus-detail.jpg|Detail postavy-pomník Mistr Jan Hus, Tábor-Husovo náměstí Soubor:Detail-Hrad Kozí.jpg|Detail-střed, Pomník Mistr Jan Hus, Tábor Soubor:Tábor-Detail-1.vlevo.jpg|Detail pomníku -1 levá část Soubor:Tábor-Detail-2.vlevo.jpg|Detail pomníku -2 levá část Soubor:Tábor-Detail-1.vpravo.jpg|Detail pomníku -1 pravá část Soubor:Tábor-Detail-2.vpravo.jpg|Detail pomníku -2 pravá část Image:Tábor, Husův park, východní okraj, u nádraží.jpg|Fontána „Dívka s džbánem“-východní okraj Husova parku v Táboře Soubor:Tábor- Husův park 2.jpg|Tábor,Husův park,západní okraj, směr k centru města Soubor:Tábor-pomník M J Husa 07.jpg|Tábor,Husův park, pomník M.J.Husa od sochaře Fr.Bílka Soubor:Tábor-Bílkova ulice 2007.jpg|Pohled z Husova parku,od pomníku do Bílkovy ulice Soubor:Tábor-Husův park 07.jpg|Tábor,Husovo náměstí, budova MěÚ, pohled z Husova parku </gallery> === Botanická zahrada === [[Soubor:Tabor CZ School of Agriculture.jpg|right|thumb|Tábor-budova Zemědělské školy (z&nbsp;r.&nbsp;1903), za ní až k&nbsp;[[Jordán (Tábor)|Jordánu]] se rozprostírá botanická zahrada]] Zahrada byla založena roku 1866 a je druhou nejstarší botanickou zahradou v České republice. Patří k Střední zemědělské škole [http://www.szes.tabor.cz/], která měla mezi léty 1900 až 1918 status vysoké školy. Tou dobou také zaznamenala botanická zahrada největší rozkvět. Zahrada zásobuje svými semeny své okolí od roku 1906. Nyní zasílá semena do více než 400 míst po celém světě a na přibližně 100 míst po celé České republice. '''Návštěvníci Botanické zahrady''' [http://www.szes.tabor.cz/botgarden/index.htm] mohou obdivovat více než 4000 druhů rostlin, od teplomilných rostlin pěstovaných ve sklenících, přes evropské i exotické druhy stromů, až po různé druhy [[koření]] a obilovin. Nejzajímavější je asi druh [[pšenice]] pěstovaný už před 8000 léty. * Zahrada se zabývá projektem, který se zaměřuje na obdělávání půdy bez použití umělých hnojiv a chemikálií. Zahrada je zapojena do projektu [[Florius]]. === Granátová skála === V Táboře u Lužnice se nachází zajímavý geologický útvar – [[Granátová skála]]. === Poutní kostel v Klokotech === Naproti Kotnovu, přes údolí Tismenického potoka, se rozprostírá poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v [[Klokoty|Klokotech]]. Jeho stavba započala v roce 1700 a trvala 30 let. Stavba byla financována známými šlechtici a bohatými měšťanskými rodinami. Architektura poutního místa je pravděpodobně inspirována prací [[Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Santiniho]]. Kostel samotný byl dokončen roku 1714. Během následujících let přibyly ambity a kaple. * Kostel se řadí mezi nejvýznamnější památky v okolí a může se srovnávat s nejvýznamnějšími díly evropského baroka. === Barokní zámek Měšice === Tato budova s empírovou fasádou se nalézá ve východní části Tábora ve směru [[Chýnov]] - [[Pelhřimov]], asi 2&nbsp;km od Informačního centra Tábor. Původně renezanční tvrz byla v roce 1699 přestavěna Janem Josefem Carettem hrabětem z Millesima na barokní zámek. Dnešní majitel zámku [[Jan Berwid-Buquoy]] zpřístupnil objekt veřejnosti. == Partnerská města == * [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Kostnice (město)|Kostnice]], [[Německo]] * [[Soubor:Flag of France.png|24px]] [[Dole]], [[Francie]] * [[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[Orinda]], [[USA]] * [[Soubor:Flag of Austria.png|24px]] [[Wels]], [[Rakousko]] * [[Soubor:Flag of Slovenia.png|24px]] [[Škofja Loka]], [[Slovinsko]] Spřátelené město: * [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Schmalkalden]], [[Německo]] Spolupráce: * [[Soubor:Flag of Slovakia.png|24px]] [[Trenčín]], [[Slovensko]] == Souřadnice == {{Geo dms|49|24|52|N|s|14|39|35|E|v|type:city(37000)_region:CZ_scale:50000}} == Poznámky == <references group=pozn./> <references/> == Externí odkazy == * [http://www.tabor.cz/ Oficiální informační systém města Tábora] * [http://sechtl-vosecek.ucw.cz/cml/dir/Tabor.html Šechtl a Voseček] – Archív historických fotografií Tábora * [http://www.czech.cz/cz/kultura/nejkrasnejsi-pamatky-a-zajimavosti/mesta/dalsi-pozoruhodna-mesta/tabor/ Tábor na Czech.cz] * [http://manufactura.home.pl/tabor/ Fotky z Tábora] – polská stránka * [http://geo-cz.com/synagoga/ Archeologický výzkum v Táboře] * [http://www.taabor.cz/index2.php Neoficiální kulturní a informační servis města Tábor] * [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4395 Původ slova tábor „ležení“] {{Flickr|Tábor}}{{commonscat|Tábor}}{{Město Tábor}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Města v Čechách]] [[Kategorie:Tábor| ]] [[Kategorie:Okres Tábor]] [[Kategorie:Obce v okrese Tábor]] [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Česku]] [[Kategorie:Svazek obcí mikroregionu Táborsko]]

Návrat na stránku „Tábor“.