Terst

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox sídla světa | jméno = Terst | orig.jméno = Trieste | foto = File:PiazzaUnità 1.jpg | popisek.foto = Piazza Unità d'Italia | znak = | vlajka = | stát = Itálie | pojem.vyšší.celek = oblast | název.vyšší.celek = [[Friuli-Venezia Giulia]] | pojem.nižší.celek = provincie | název.nižší.celek = [[Provincie Trieste|Trieste]] | loc-map = {{LocMap |Itálie |label=Terst |position=left |width=200 |lat=45.63 |long=13.8 |float=center |background=#FFFFDD}} | rozloha = 84,49 | obyvatelé = 205&nbsp;374 | rok = 2008 | hustota = 2445 | souřadnice = {{Coor|45_38_N_13_48_E|45° 38' s. š., 13° 48' v. d.}} | nad.výš = 2 | PSČ = 34100 | telefon = + 40 | starosta = | admin.děl = | etnické.složení = | nábož.složení = | web = www.comune.trieste.it }}[[Soubor:Trieste-CityHall.jpg|thumb|240px|Radnice města Terst (2009)]] '''Terst''' (italsky: '''Trieste'''; [[chorvatština|chorvatsky]] a {{vjazyce2|sl|''Trst''}}; [[furlanština|furlansky]] a německy: ''Triest''; latinsky: ''Tergeste'') je přístavní město u [[Jaderské moře|Jaderského moře]] v [[Itálie|Itálii]], přímo na hranici se [[Slovinsko|Slovinskem]]. Je hlavním městem autonomní oblasti [[Friuli-Venezia Giulia]] a [[Provincie Terst|provincie Trieste]]. * Na konci roku [[2007]] zde žilo 208 000 obyvatel. * Ke dni 31. července 2024 zde žilo '''199 338''' obyvatel.&nbsp;<ref>https://it.wikipedia.org/wiki/Trieste</ref> Terst býval nejdůležitějším přístavem [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], což mu vtisklo [[Střední Evropa|středoevropský]] a zároveň mnohonárodnostní ráz, kdy zde vedle převládajících [[Italové|Italů]] žily komunity většiny národů a náboženství monarchie. == Historie == [[Soubor:Trieste Canal-Grande.jpg|thumb|240px|Canal Grande v centru města byl zřízen v&nbsp;polovině 18. století.]] Místo bylo osídleno již v neolitu, v 1. tisíciletí př. n. l. zde žili Venetové a Ilyrové. Římská kolonizace zde proběhla v 1. století př. n. l., ''Tergeste'' připomíná již Strabón<ref>''Geografia'', V, 1, 9; VII, 5, 2.</ref> v době Augustově. Po pádu Římské říše roku 476 se o město a jeho okolí podělila východořímské říše Byzantská, Langobardi a Ostrogóti. Byzantinci na základech římského chrámu vybudovali křesťanskou [[Bazilika San Giulio|baziliku San Giulio]]. Po bojích s barbary Terst roku 774 získali Frankové pod vedením Karla Velikého, který území ovládl jako součást nové říšské marky Furlanské. Její církevní správu získal za císaře Lothara III. [[Seznam terstských biskupů|terstský biskup]]. Roku 1203 nadvládu vybojovala [[Benátská republika]]. Válečné konflikty mezi nároky Benátčanů a akvilejských patriarchů si vyžádaly vybudování městských hradeb. Od 6. století v Terstu sídlilo [[biskupství]]; nejznámějším biskupem byl v&nbsp;15.&nbsp;století humanista Pius II., pozdější papež Pius II. V roce 1382 se Terst s přilehlým vnitrozemím stal součástí území pod vládou arcivévody Leopolda III. Do jeho pravomocí až do roku 1436 zasahovali čeští Lucemburkové, prostřednictvím patriarchů akvilejských. V rámci Habsburské monarchie si Terst zachoval autonomii až do 18. století. Rozvoj města se urychlil poté, co císař Karel VI. v roce 1719 prohlásil Terst svobodným přístavem, a jeho význam vzrostl tím, že se roku 1730 stal centrem správy [[Rakouské přímoří|Přímoří]]. V roce 1775 se Terst stal součástí dědičných&nbsp;zemí a krátce nato byl spojen s oblastí [[Gorice a Gradiška|Goricí a Gradišky]], zvanou ''Litorale''. V důsledku napoleonských válek Habsburská monarchie přišla o celé [[Rakouské přímoří|Přímoří]] (získalo je napoleonské italské království) a v roce 1809 se Terst stal součástí Ilyrských provincií, které byly přímo spravovány [[Francie|Francií]]. Po&nbsp;Napoleonově porážce v roce 1813 [[Rakousko]] tuto oblast vlastnilo znovu a tři roky poté ji přeměnilo na Ilyrské království. Po roce 1825 byl Terst s bezprostředním okolím odloučen od místní správy a podřízen přímo koruně. Roku 1849 bylo Ilyrské království zrušeno a v Terstu sídlil místodržící pro celou korunní zemi Přímoří. Ta se skládala z markrabství Istrie (včetně ostrovů [[Kvarnerský záliv|Kvarnerského zálivu]]), okněžněného hrabství Gorice a Gradiška a od nich odděleného Terstu. Po obnově ústavního života v monarchii v roce 1861 se Terst stal opět samostatnou korunní zemí Rakouského císařství a (v&nbsp;souvislosti s [[Rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-uherským vyrovnáním]] součástí západní poloviny říše, [[Předlitavsko|Předlitavska]]). Získal samosprávu, působil zde i&nbsp;[[Terstský zemský sněm]], v jehož čele stál [[zemský hejtman]]. Státní správa ovšem byla nadále organizována pro celé území Rakouského přímoří. Společným [[Guvernér|místodržícím]] byl v letech 1861–1863 Maxmilián Habsburský. Z hlediska hospodářského byl Terst největším a nejvýznamnějším přístavem [[Rakousko-Uhersko|Rakouské monarchie]]. Zatímco koncem 19. století byl jedním z&nbsp;největších měst monarchie, dnes má méně obyvatel než před 100 lety. Spory o hranice s [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců]] a příslušnost Terstu k [[Italské království|Italskému království]] vyřešila roku [[1920]] [[Rapallská smlouva (1920)|Rapallská smlouva]], a to v italský prospěch. Koncem [[Druhá světová válka|druhé světové války]] Terst okupovala [[Nacistické Německo|Třetí Říše]] a po válce jej nárokovala [[Jugoslávie]]. Situace byla vyřešena teprve roku 1954, kdy byl dočasný státní útvar [[Svobodné území Terst]] rozdělen mezi Itálii (samotný Terst s nejbližším okolím) a Jugoslávii (zázemí včetně přístavů [[Koper]], [[Piran]], [[Umag]]), zčásti na etnickém a zčásti strategickém základě. Terst se tak stal italským pobřežním výběžkem do jugoslávského (dnes [[Slovinsko|slovinského]]) území a i přes velmi excentrickou polohu zůstal hlavním městem regionu [[Furlansko-Julské Benátsko]]. Někdejší část města, osada [[Lipica]], je od roku 1947 trvale součástí Slovinska, přičemž je součástí katastrálního území Bazovica; součástí Slovinska jsou dále dvě další původně terstská katastrální území – Trebče a Gropada. Jádrové části těchto tří katastrálních území však zůstávají nadále součástí Terstu. == Kultura == Kolem roku 1900 byl Terst jedním z literárních center Evropy. Svá díla tu psal [[James Joyce]], [[Italo Svevo]], [[Umberto Saba]], [[Rainer Maria Rilke]] a další. Pochází odtud také několik spisovatelů [[slovinština|slovinského jazyka]]. Město má hned tři literární muzea: joyceovské, svevovské, třetí je věnováno [[Francesco Petrarca|Petrarcovi]] a [[Aeneas Silvius Piccolomini|Piccolominimu]]. Terst byl městem mnoha jazyků, kultur a náboženství – vedle [[Italové|Italů]] zde žila početná komunita [[Němci|Němců]], [[Slovinci|Slovinců]], [[Srbové|Srbů]] a [[Židé|Židů]]. Slovinská menšina existuje dodnes, nově přicházejí imigranti např. z [[Albánie]]. Od 19. století působily ve městě obchodní školy, univerzita byla založena teprve roku [[1924]]. === Pamětihodnosti === [[Soubor:Castello di Miramare (Trieste) (7).jpg|thumb|240px|Castello Miramare (2019)]] ; Staré město * Pozůstatky římského divadla (amfiteátru) a baziliky, z 1. století n. l. * Náměstí [[Piazza Unità d'Italia]] (náměstí Jednoty Itálie) s paláci z&nbsp;19.&nbsp;století: severní strana: Budova bývalého místodržitelství; druhá nejstarší kavárna [[Cefé degli Specchi|Caffè degli Specchi]] z roku 1839 - v současnosti největší a nejvýznamnější ve městě, i pro spojení s čokoládovnou Peratoner; východní strana: [[radnice]] (Palazzo del Municipio), jižní strana: budova bývalé námořní společnosti Lloyd * Hrad San Giusto, středověký hrad s hranolovou věží, fortifikace a bastiony z 15.-17. století; uvnitř muzejní expozice historických zbraní a [[lapidárium]] římských památek. Na hradbách ochoz s panoramatickým výhledem na město a okolí. * Gotická pětilodní katedrála San Giusto, jižně od hradu, stojí na základech římského chrámu Jupitera a Junony, v apsidách dvou bočních lodí byzantsko-románské mozaiky, v apsidě severní lodí chrámový poklad s relikviářovým oltářem * Kostel Santa Maria Maggiore - trojlodní barokní bazilika jezuitů z 2. poloviny 17. století, fresky a vnitřní vybavení z let 1672–1717; barokní poutní oltář s obrazem Panny Marie Matky Boží, oltáře sv. Ignáce, Františka Xaverského a mučedníků z Terstu * Kostel San Silvestro - románská bazilika s kampanilou; v letech 2018–2020 zavřená pro rekonstrukci * Kostel sv. Antonína (Chiesa di Sant'Antonio Thaumaturgo), monumentální stavba v klasicistním stylu, obrácená průčelím do Canale Grande, z let 1800–1815, podle plánů architekta Petra Nobile, rekonstruovaná v letech 2017–2020. * Budova [[Burza|Burzy]] - klasicistní stavba se sloupovým portikem, z roku 1805 * Centrála pojišťovací společnosti Riunioni Adriatica, neorenesanční budova z roku 1884, jejíž pobočka sídlila v pražském paláci Adria * Řecký ortodoxní chrám sv. Mikuláše (Chiesa San Nicolo) - stavba z roku 1715, s cenným ikonostasem, obrazy a vnitřním zařízením z 19. století * [[Srbská pravoslavná církev|srbský pravoslavný]] chrám [[Svatý Spyridon|sv. Spyridona]], bazilika na půdorysu řeckého kříže s 5 kupolemi, nástěnné malby, vybudováno v roce 1869 * Luteránský kostel - neogotická trojlodní bazilika, obklopená hřbitovem; komunita luteránů ustavena roku 1717<ref>[https://www.chiesaluterana.it/comunita/trieste/]</ref> * Židovská [[synagoga]] - monumentální stavba z roku 1912; centrum židovské komunity, činné zde od 12. století<ref>Webové stránky komunity: [http://moked.it/triestebraica/la-storia/la-risiera-di-san-sabba/]</ref> ; Muzea * Tři desítky státních nebo městských muzeí a galerií. Patří mezi ně: Židovské muzeum, literární Muzeum Jamese Joyce a Itala Sveva, Divadelní muzeum [[Carlo Schmidl|Carla Schmidla]], Národní muzeum Antarktidy, Muzeum přírodní historie, Muzeum pošt a telegrafu střední Evropy, Muzeum historie vlasti, Muzeum národního odporu, muzeum kávy, Muzeum řecko-východní komunity, Muzeum Istrie, Rijeky a Chorvatů, Muzeum obchodní a živnostenské komory, Muzeum moderního umění Ugo Carrá, Galerie moderního umění, Aquarium s živou mořskou faunou a flórou, a dále * Museo civico e lapidario - městské muzeum se zbrojnicí, sbírkou obrazů, soch a nábytku a lapidárium římských a středověkých kamenných fragmentů; sídlí na hradě a v kasematech jeho opevnění * Museo Sartorio - městské historické muzeum v renesančním paláci podnikatelské rodiny Sartorio * Museo Morpurgo - městské historické muzeum, kompletně zachované vybavení z období historismu 19. století v paláci čtyř generací židovské rodiny bankéřů Morpurgo * Museo del mare - Muzeum námořní historie, připomíná mj. [[Josef Ressel|Josefa Ressela]], který zde zkonstruoval svůj lodní šroub (od 30. 4. 2019 je muzeum v rekonstrukci) ; Divadla * [[Teatro Verdi]] budova byla postavena roku 1798 v [[neoklasicismus|neoklasicistním]] stylu, v současnosti vedle milánské Scaly nejvýznamnější operní dům v Itálii. * Teatro Rossetti - financoval zdejší advokát Domenico Rosetti, jehož bronzový pomník stojí u vchodu do Městského parku (''Giardino pubblico'') ; Okolí * Nejvýznamnější je [[zámek Miramare]], který dal v letech 1856–1860 zbudovat budoucí mexický císař Maxmilián I. Mexický ve stylu tudorovské gotiky pro svou manželku [[Charlotta Belgická|Charlottu Belgickou]]; nachází se na pobřeží na severním okraji města. * [[Duino (hrad)|Zámek Duino-Aurisina]] - bývalá rezidence patriarchů akvilejských, nyní v majetku [[Česká linie Thurn-Taxisů|české větve rodu]] [[Thurn-Taxisové|Thurn-Taxisů]]; přístupný veřejnosti * [[Mariánský poutní kostel Monte Grisa]] - poutní kostel Panny Marie z let 1959–1964, podle projektu arch. [[Antonio Guacci|Antonia Guacciho]] ve stylu [[brutalismus|brutalismu]] ve tvaru komolého jehlanu * Archeologický park Muggia Vecchia - na místě středověkého ''Castrum Munglae'', v sousedství je také archeologická lokalita ''Monte Castellier di Elleri'' == Hospodářství == Terst sice přišel o část svého někdejšího významu, je však jedním z nejbohatších italských měst a vévodí žebříčkům [[kvalita života|kvality života]].<ref>[http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Italia/2009/12/qualita-vita-2009.shtml?uuid=8055d2d4-ec79-11de-8611-3bf5bd190b43&DocRulesView=Libero Trieste batte Aosta: è prima nella qualità della vita] ilSole24ore.it, 19. 12. 2009.</ref> Svůj význam si drží [[loděnice]], zejména výroba lodních motorů. Své laboratoře tu mají také telekomunikační firmy (Alcatel). Sídlí zde několik [[káva|kávových]] koncernů, z nichž nejznámější je Illy. V 19. století se s obchodem rozmohlo také [[banka|bankovnictví]] a [[pojišťovnictví]] (Lloyd Adriatico, Generali). Město je domovem lodní společnosti Italia Marittima (dříve Lloyd Triestino), jedné z nejstarších dosud fungujících na světě. == Doprava == Město je dálničním přivaděčem napojeno na [[Dálnice A4 (Itálie)|dálnici A4]] ([[Turín]]–slovinská hranice), další [[Evropská silnice|silniční tahy]] vedou do [[Lublaň|Lublaně]] a do chorvatské [[Rijeka|Rijeky]]. [[Soubor:Trieste tram 407.JPG|thumb|240px|Vůz unikátní Opicinské tramvaje na&nbsp;konečné v&nbsp;centru města]] Železnice dorazila do Terstu od [[Vídeň|Vídně]] již roku 1857. Po rozpadu mocnářství, kdy přístav ztratil na významu, se octl také mimo hlavní železniční trasy, neboť místní [[hlavové nádraží]] ''Trieste Centrale'' leží na odbočce z tranzitního tahu mezi Itálií a státy bývalé [[Jugoslávie]]. Terst má tedy časté vlakové spojení pouze s [[Benátky|Benátkami]] a [[Udine]], několik spojů zajíždí do [[Milán]]a, [[Řím]]a a dalších měst, avšak mezinárodní spoje chybějí. Autobusy je suplují jen částečně (do [[Koper]]u či dále na [[Balkán]], vnitrostátní autobusová doprava není v Itálii rozšířena). Dostupnost veřejnou dopravou proto není zdaleka ideální. Terstský přístav je v současnosti významný pro nákladní dopravu, fungují však také [[trajekt]]ové linky do několika přístavů Jaderského moře včetně [[Albánie|albánské]] [[Drač]]e. Západně od města leží [[letiště Trieste-Ronchi dei Legionari]], které je spíše regionálního významu. Městskou dopravu zajišťují hlavně [[autobus]]y. ==== Opicinská tramvaj ==== Kuriozitou města dlouho byla [[Opicinská tramvaj]], uvedená do provozu roku [[1902]]. Jde o jakýsi smíšený typ [[tramvaj]]e a [[lanová dráha|lanovky]], která mezi centrem Terstu a obcí [[Opicina]] překonávala výškový rozdíl 326&nbsp;m za stoupání až 26 %. Dne 14. srpna [[2016]] se na horním úseku trati v Conconellu srazily opicinské tramvaje 404 a 405 na přejezdové smyčce. Oba vozy byly vážně poškozeny a osm cestujících a oba řidiči byli zraněni (6 z nich muselo do [[nemocnice]]). Vzhledem k tomu, že v provozuschopném stavu byly pouze tři vozy, byl provoz na lince přerušen a nahrazen autobusovou dopravou. Jeden z vozů byl odstaven v dolní části ulice Via Commerciale a čekal na znovuotevření linky. Dva poškozené vozy byly do začátku roku [[2017]] opraveny a v prosinci 2017 se regionální rada rozhodla dát na obnovu tramvajové tratě 3 miliony euro. Aktuálně však opicinská tramvaj stále není v provozu. Dva z vozů jsou pod širým nebem ve vozovně, třetí zůstává opuštěný na ulici v Terstu... ==Panorama== {{Panorama1 |Fotovyska=462 |Sirkaobrazku=1520 |Nazevfoto=Panoramica di Trieste Flickr.jpg |Popisek1=Panorama města |Popisek2=Panorama města Trieste (prosinec 2014)}} == Partnerská města == * [[Soubor:Flag of Italy.png|24px]] [[Benátky]], [[Itálie]] * [[Soubor:Flag of Italy.png|24px]] [[Como]], [[Itálie]] * [[Soubor:Flag of Austria.png|24px]] [[Štýrský Hradec]], [[Rakousko]] * [[Soubor:Flag of Slovenia.png|24px]] [[Lublaň]], [[Slovinsko]] * [[Soubor:Flag of Ukraine.png|24px]] [[Mykolajiv]], [[Ukrajina]] == Galerie == <gallery> Soubor:Teatro Romano di Trieste 2.jpg|Římské divadlo Soubor:Triestecathedral.jpg|Katedrála San Giusto Soubor:Trieste Palazzo del Governo 04032007 01.jpg|Guvernerský palác Soubor:Teatro Verdi.JPG|Teatro Verdi </gallery> == YouTube == {| border="4" width="442" align="left" | {{#widget:YouTube|id=7a2cqy9Qwwg}} |- align="center" | '''Warm Autumn in Trieste, Italy – Walking Tour (4K)''' |} {| border="4" width="442" align="right" | {{#widget:YouTube|id=zjHet0-hFdk}} |- align="center" | '''Terst – Pěší prohlídka (říjen 2023, 4K)''' |} <br style="clear: both;" /> == Reference == <references /> == Externí odkazy == * (italsky) [http://www.comune.trieste.it/ Oficiální stránky] * (italsky) [http://www.triestecittadellascienza.com/ Trieste Città della Scienza] * (italsky) [http://www.retecivica.trieste.it/triestecultura/new/ Trieste cultura] {{Flickr|Trieste+Italy}}{{Commonscat|Trieste}}{{Provincie Trieste}}{{Itálie}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Obce v provincii Trieste]] [[Kategorie:Přístavy Jaderského moře]] [[Kategorie:Terst| ]] [[Kategorie:Města v Itálii]] [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]] [[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Terst“.