The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).
Hořice
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ šablona FLICKR) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | |||
{{Infobox české obce a města| | {{Infobox české obce a města| | ||
| název = Hořice | | název = Hořice | ||
| Řádka 31: | Řádka 30: | ||
| starosta = Ivan Doležal | | starosta = Ivan Doležal | ||
| mapa = Image:Location of Czech city Horice.png | | mapa = Image:Location of Czech city Horice.png | ||
| - | }} | + | }}Město '''Hořice''' (též '''Hořice v Podkrkonoší''', něm. ''Horschitz'') se nalézá asi 25 km jihovýchodně od okresního města [[Jičín]] a 25 km severozápadně od krajského města [[Hradec Králové|Hradce Králové]]. Město je známé především výrobou [[hořické trubičky|hořických trubiček]], nejstarší sochařsko-kamenickou školou v Evropě a každoročně pořádaným motocyklovým závodům [[300 zatáček Gustava Havla]]. |
| - | + | ||
| - | Město '''Hořice''' (též '''Hořice v Podkrkonoší''', něm. ''Horschitz'') se nalézá asi 25 km jihovýchodně od okresního města [[Jičín]] a 25 km severozápadně od krajského města [[Hradec Králové|Hradce Králové]]. Město je známé především výrobou [[hořické trubičky|hořických trubiček]], nejstarší sochařsko-kamenickou školou v Evropě a každoročně pořádaným motocyklovým závodům [[300 zatáček Gustava Havla]]. | + | |
== Historie města == | == Historie města == | ||
Území města bylo osídleno již od pravěku, jak dokládají archeologické nálezy ze starší doby kamenné. | Území města bylo osídleno již od pravěku, jak dokládají archeologické nálezy ze starší doby kamenné. | ||
První písemná zmínka o Hořicích pochází r. 1143, kdy jsou Hořice zmíněny v zakládací listině [[Strahovský klášter|Strahovského kláštera]], v roce 1365 jsou již Hořice doloženy jako městečko. | První písemná zmínka o Hořicích pochází r. 1143, kdy jsou Hořice zmíněny v zakládací listině [[Strahovský klášter|Strahovského kláštera]], v roce 1365 jsou již Hořice doloženy jako městečko. | ||
| - | V době husitských válek v dubnu 1423 byla u Hořic (na [[Gothard (vrch, Hořice)|vrchu Gothard]] 353 m) svedena [[bitva u Hořic|bitva]], kdy proti sobě stáli Jan Žižka se svým orebitským vojskem a | + | V době husitských válek v dubnu 1423 byla u Hořic (na [[Gothard (vrch, Hořice)|vrchu Gothard]] 353 m) svedena [[bitva u Hořic|bitva]], kdy proti sobě stáli Jan Žižka se svým orebitským vojskem a Čeněk z Vartenberka s panskou jednotou. Žižkovo vojsko vyhrálo. |
| - | V 15. století patřily Hořice pánům ze Smiřic a v té době nastává hospodářský vzestup města. Po bitvě na Bílé hoře získal Hořice Albrecht z Valdštejna a po jeho zavraždění v roce 1634 získal Hořice za své zásluhy v bojích s Turky | + | V 15. století patřily Hořice pánům ze Smiřic a v té době nastává hospodářský vzestup města. Po bitvě na Bílé hoře získal Hořice Albrecht z Valdštejna a po jeho zavraždění v roce 1634 získal Hořice za své zásluhy v bojích s Turky Jakub Strozzi]. Jeho syn Petr Strozzi odkázal výnosy z panství Hořice na zřízení nadace pro vojenské invalidy. Tuto nadaci spravoval pražský arcibiskup a z rozhodnutí císaře Karla VI. byla [[Invalidovna (Praha)|Invalidovna]] nakonec postavena v Praze-Karlíně. |
| - | V roce 1866 byla rozhodující bitva | + | |
| - | V | + | V roce 1866 byla rozhodující bitva prusko-rakouské války svedena 3. července 1866 u blízké Sadové a zanechala za sebou desetitisíce mrtvých a raněných. Dokladem jsou stovky pomníčků, rozesetých po celém kraji. Hořice v té době byly nejen hlavním sídlem pruského štábu, ale i jedním velkým lazaretem, kam byly přiváženy stovky raněných, z nichž mnozí našli na zdejším gothardském hřbitově i místo posledního odpočinku. |
| + | V roce 1884 byla v Hořicích založena známá odborná škola pro zpracování kamene, jíž prošla během její více než stoleté historie celá řada našich významných umělců — Mořic Černil, Quido Kocián, Jan Štursa, Bohumil Kafka, Otakar Kubín, Marie Wagnerová a mnoho jiných. | ||
== Památky ve městě == | == Památky ve městě == | ||
| - | * '''[[Kostel Narození Panny Marie]]''' byl vystavěn v letech 1741 - 1748 podle plánů slavného barokního stavitele | + | * '''[[Kostel Narození Panny Marie]]''' byl vystavěn v letech 1741 - 1748 podle plánů slavného barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera |
* '''[[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Mariánský sloup]]''' z roku 1824 od zdejšího sochaře [[Josef Rychtera|Josefa Rychtery]] | * '''[[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Mariánský sloup]]''' z roku 1824 od zdejšího sochaře [[Josef Rychtera|Josefa Rychtery]] | ||
* novogotická radnice z roku 1872 | * novogotická radnice z roku 1872 | ||
| Řádka 48: | Řádka 46: | ||
* '''Galerie kamenných plastik''' – na úbočí [[Gothard (vrch, Hořice)|vrchu Gothard]] je umístěna přírodní galerie kamenných plastik vzniklých během Hořických sochařských symposií pořádaných pravidelně od roku 1995.<ref>http://www.symposiumhorice.cz</ref> | * '''Galerie kamenných plastik''' – na úbočí [[Gothard (vrch, Hořice)|vrchu Gothard]] je umístěna přírodní galerie kamenných plastik vzniklých během Hořických sochařských symposií pořádaných pravidelně od roku 1995.<ref>http://www.symposiumhorice.cz</ref> | ||
<gallery> | <gallery> | ||
| - | + | File:Hořice - galerie kamenných plastik.jpg|galerie kamenných plastik na úbočí vrchu Gothard | |
| - | + | File:Hořice - kostel Svatého Gottharda.jpg|Kostelík svatého Gotharda | |
| - | + | File:Hořice - kostel Narození Panny Marie.jpg|Kostel Narození Panny Marie | |
| - | + | File:Cce horice kostel.jpg|Českobratrský kostel | |
</gallery> | </gallery> | ||
== Místní části == | == Místní části == | ||
| Řádka 60: | Řádka 58: | ||
* [[Libonice]] | * [[Libonice]] | ||
* [[Svatogothardská Lhota]] | * [[Svatogothardská Lhota]] | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
== Partnerská města == | == Partnerská města == | ||
| - | * [[Trstená]], [[Slovensko]] | + | * {{Flagicon|SVK}} [[Trstená]], [[Slovensko]] |
== Související články == | == Související články == | ||
* [[Hořické trubičky]] | * [[Hořické trubičky]] | ||
| Řádka 80: | Řádka 70: | ||
| - | {{Okres Jičín}}{{Článek z Wikipedie}} | + | <!-- HlavičkaObecNav --><br /> |
| + | [[Březovice (Hořice)|Březovice]] | | ||
| + | [[Doubrava (Hořice)|Doubrava]] | | ||
| + | '''Hořice''' | | ||
| + | [[Chlum (Hořice)|Chlum]] | | ||
| + | [[Chvalina]] | | ||
| + | [[Libonice]] | | ||
| + | [[Svatogothardská Lhota]] | ||
| + | <!-- PatičkaObecNav --><br /> | ||
| + | |||
| + | {{Flickr|Hořice}}{{Commonscat|Hořice}}{{Okres Jičín}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Města v Čechách]] | [[Kategorie:Města v Čechách]] | ||
[[Kategorie:Okres Jičín]] | [[Kategorie:Okres Jičín]] | ||
Verze z 22. 6. 2016, 13:39
Město Hořice (též Hořice v Podkrkonoší, něm. Horschitz) se nalézá asi 25 km jihovýchodně od okresního města Jičín a 25 km severozápadně od krajského města Hradce Králové. Město je známé především výrobou hořických trubiček, nejstarší sochařsko-kamenickou školou v Evropě a každoročně pořádaným motocyklovým závodům 300 zatáček Gustava Havla.
Obsah |
Historie města
Území města bylo osídleno již od pravěku, jak dokládají archeologické nálezy ze starší doby kamenné. První písemná zmínka o Hořicích pochází r. 1143, kdy jsou Hořice zmíněny v zakládací listině Strahovského kláštera, v roce 1365 jsou již Hořice doloženy jako městečko. V době husitských válek v dubnu 1423 byla u Hořic (na vrchu Gothard 353 m) svedena bitva, kdy proti sobě stáli Jan Žižka se svým orebitským vojskem a Čeněk z Vartenberka s panskou jednotou. Žižkovo vojsko vyhrálo. V 15. století patřily Hořice pánům ze Smiřic a v té době nastává hospodářský vzestup města. Po bitvě na Bílé hoře získal Hořice Albrecht z Valdštejna a po jeho zavraždění v roce 1634 získal Hořice za své zásluhy v bojích s Turky Jakub Strozzi]. Jeho syn Petr Strozzi odkázal výnosy z panství Hořice na zřízení nadace pro vojenské invalidy. Tuto nadaci spravoval pražský arcibiskup a z rozhodnutí císaře Karla VI. byla Invalidovna nakonec postavena v Praze-Karlíně.
V roce 1866 byla rozhodující bitva prusko-rakouské války svedena 3. července 1866 u blízké Sadové a zanechala za sebou desetitisíce mrtvých a raněných. Dokladem jsou stovky pomníčků, rozesetých po celém kraji. Hořice v té době byly nejen hlavním sídlem pruského štábu, ale i jedním velkým lazaretem, kam byly přiváženy stovky raněných, z nichž mnozí našli na zdejším gothardském hřbitově i místo posledního odpočinku. V roce 1884 byla v Hořicích založena známá odborná škola pro zpracování kamene, jíž prošla během její více než stoleté historie celá řada našich významných umělců — Mořic Černil, Quido Kocián, Jan Štursa, Bohumil Kafka, Otakar Kubín, Marie Wagnerová a mnoho jiných.
Památky ve městě
- Kostel Narození Panny Marie byl vystavěn v letech 1741 - 1748 podle plánů slavného barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera
- Mariánský sloup z roku 1824 od zdejšího sochaře Josefa Rychtery
- novogotická radnice z roku 1872
- Kostelík svatého Gotharda na vrchu Gothard – původně románský kostel založený strahovskými mnichy ve 12. století byl v 18. století barokně přestavěn.
- Galerie kamenných plastik – na úbočí vrchu Gothard je umístěna přírodní galerie kamenných plastik vzniklých během Hořických sochařských symposií pořádaných pravidelně od roku 1995.[1]
Místní části
Partnerská města
Související články
Reference
Březovice |
Doubrava |
Hořice |
Chlum |
Chvalina |
Libonice |
Svatogothardská Lhota
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
