Glutamátový receptor

Z Multimediaexpo.cz

Glutamátový receptor (GluR^[1]) je obecné označení pro receptor, jehož ligandem je glutamát (tedy kyselina glutamová, přesněji L-glutamová^[2]). Jsou běžné v nervových soustavách savců – glutamát u savců totiž plní funkci základního excitačního neuropřenašeče.^[2] Receptory glutamátového typu se tak vyskytují na většině rychlých excitačních synapsí obratlovců. U člověka bylo nalezeno více než 20 genů pro různé glutamátové receptory.^[1] Je totiž známo velké množství různých typů glutamátových receptorů, a to jak tzv. ionotropních (iGluR, jež se po vazbě glutamátu stávají otevřenými iontovými kanály), tak metabotropních (mGluR, které mají povahu tzv. receptorů spřažených s G proteinem).^[2]

Obsah 1 Klasifikace 1.1 Ionotropní 1.2 Metabotropní 2 Reference

Klasifikace

Ionotropní

Ionotropní glutamátové receptory jsou ligandem řízené iontové kanály, které po aktivaci propouští sodné, draselné a někdy i vápenaté ionty:^[2]

• AMPA receptory (též Q receptory) – typickým agonistou je α-amino-3-hydroxy-5-methyl-4-isoxalon (AMPA), tyto receptory tvoří podstatu většiny rychlých excitačních synapsí v mozku^[2]
• NMDA receptory – typickým agonistou je N-methyl-D-aspartát (NMDA), tyto receptory se významně podílí např. na procesech paměti a učení,^[1] vyskytují se nicméně na téměř všech nervových buňkách v mozku a míše.^[3]
• Kainátové receptory (KA receptory^[3]) – typickým agonistou je kainát,^[2] jako jediné glutamátové receptory se vyskytují nejen na presynaptických, ale též na postsynaptických membránách, takže se účastní i procesu výlevu neuropřenašečů.^[2]

Metabotropní

Metabotropní glutamátové receptory jsou méně početná a teprve nedávno objevená skupina glutamátových receptorů, které po navázání glutamátu aktivují na vnitřní straně membrány G proteinovou kaskádu.^[3] Označují se čísly, jsou známy mGluR1–mGluR6.^[3] Hrají rozmanité role v regulaci neuronální dráždivosti a synaptického přenosu.^[4]

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1 1,2} Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York : Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.  
2. ↑ ^{2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6} EHLERS, Derek B.. Glutamate Receptors, Ionotropic. In Lennarz,W.J., Lane, M.D.. Encyclopedia of Biological Chemistry , Four-Volume Set, 1-4. [s. l.] : [s. n.]
3. ↑ ^{3,0 3,1 3,2 3,3} SMITH, C. U. M.. Elements of Molecular Neurobiology. 3. vyd. Chichester : John Wiley & Sons, 2002. ISBN 0-470-84353-5.  
4. ↑ CONN, P. Jeffrey. Glutamate Receptors, Metabotropic. In Lennarz,W.J., Lane, M.D.. Encyclopedia of Biological Chemistry , Four-Volume Set, 1-4. [s. l.] : [s. n.]

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii