The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Animátor (film)

Z Multimediaexpo.cz

Animátor je filmařská profese, zabývající se tvorbou animací. Působnost animátora je nejednoznačně vymezená - od režiséra, scénáristy po výtvarníka či fázaře. Vzhledem k mnoha rozdílným technikám a technologiím animovaného filmu je konkrétní činnost animátora specifická. Při filmové tvorbě často spolupracuje několik animátorů.

Obsah

Tradiční animace

V oblasti tradiční kreslené nebo loutkové animace se dá říci, že práce animátora je zvláštní druh herectví. Animátor posouvá fázi po fázi předmět hry - loutku, nebo kreslí fáze kreslených postav (předmětů) a vytváří tak charakteristický pohyb a projev v kontextu celého díla. Prvním animátorem v této oblasti byl možná Athanasius Kircher, který ve své Laterna magice rozhýbal v projekci první kreslené fáze - na skla nakreslil figury, umístil je do svého zařízení a pak s nimi pomocí provázků pohyboval. První spojení animace a filmu vzniklo v roce 1906 kdy Thomas Edison nafotografoval sérii kreseb Jamese Stuarta Blacktona - Humorné fáze vtipných tváří, na které použil kolem 3000 kreseb.[1]

Pro animaci nemusí animátor použít loutek a kreseb snímaných kamerou, například Len Lye, nebo později i Norman McLaren experimentovali s animací přímo na filmový pás nebo s pixilací.[2] K animaci lze použít i přírodní materiály, jako je písek, hlína, nebo například zvláštní špendlíkové plátno animátora Alexandera Alexeïeffa (Noc na Lysé hoře,1934,En Passant,1943).

Počítače

V počítačové animaci funkce animátora záleží především na technologii. V 3d animaci jsou role ve větších filmových produkcích jasně oddělené od dalších souvisejících činností - modelář vytváří modely, někdo jiný zase kostry loutek, další pak textury a materiály, apod. - funkce animátora pak souvisí jen s pohybem připravených loutek.

Hlavní animátor vymýšlí hru postav a jejich charakter, další animátoři pak jeho představy realizují na přidělených postavách. Animovat se nemusí jen lidské či zvířecí postavy, animátor vytváří i animace různých objektů, textů, přechodů a jeho práce může úzce souviset s tvorbou filmových triků, případně s rotoskopingem.

V případě nezávislých autorských filmů často animátor zastává roli střihače, kameramana, zajišťuje si postprodukci - nástroje na tyto činnosti bývají součástí softwarových balíku na počítačovou animaci.

Významní animátoři

  • Émile Cohl
  • Windsor McCay
  • John Randolph Bray (vymyslel kresbu pozadí a popředí zvlášť)
  • Earl Hurd (kresba na ultrafány)
  • Raoul Barré (papírková animace)
  • Max Fleisher (vymyslel techniku rotoskopingu)
  • Walt Disney (myšák Mickey - spolu s Ubem Iwerksem, nasazování nových technologií v animovaných filmech)
  • Hans Richter, Walter Ruttmann (abstraktní animace)
  • Len Lye (animace přímo na film)
  • Norman McLaren (inovátor animace, pixilace, experimenty)
  • Tex Avery (králík Bunny)
  • Chuck Jones, John Hubley (založí po stávce animátorů u Disneyho studio UPA,1941)
  • Berthold Bartosch
  • Alexander Alexeïeff (špendlíkové plátno)
  • Oscar Fishinger (abstraktní animace)
  • Ladislas Starevič (loutková animace hmyzu)
  • Jiří Trnka
  • Karel Zeman
  • Hermína Týrlová
  • Zdeněk Miler
  • Jiří Brdečka
  • Jan Švankmajer
  • Dušan Vukotić
  • Jan Lenica
  • Stephen a Timothy Quayovi

Literatura

  • BORDWELL, David; THOMPSON, Kristin. Dějiny filmu. Překlad Helena Bendová,Jan Bernard,Michal Bregant. 1. vyd. Praha : Akademie múzických umění v Praze a Nakladatelství Lidové noviny. 789 s. ISBN 978-807331-091-2, ISBN 978-807106-898-3. S. 84,171,181,244,327,509-512,617,632. (česky)
  • KUBÍČEK, Jiří. Úvod do estetiky animace. 1. vyd. Praha : Akademie múzických umění v Praze. 112 s. ISBN 80-7331-019-8. (česky)
  • DUTKA, Edgar. Minimum z dějin světové animace. Praha : Akademie múzických umění v Praze. 160 s. ISBN 80-7331-012-0. (česky)

Reference

  1. Williams, R.: The Animator's Survival Kit,strana 15, faber and faber, 2001
  2. Bordwell, D.: Dějiny filmu, strana 510, 2007