Děložní sliznice

Z Multimediaexpo.cz

Menstruační cyklus ženy, v dolní části vyznačeny i změny mocnosti děložní sliznice v průběhu cyklu

Děložní sliznice (endometrium z řec. endo–uvnitř, métra–děloha^[1]) je vnitřní slizniční výstelka děložní dutiny savců. Jedná se o jednoduchý cylindrický epitel (uspořádaný do velkého množství záhybů), pod nímž je ještě slizniční vazivo (lamina propria mucosae). Endometrium v prvních fázích těhotenství umožňuje přichycení zárodku, podílí se na tvorbě placenty a samo vylučuje určité látky důležité pro vývoj embrya. U člověka a některých dalších savců se děložní sliznice během každého menstruačního cyklu odlučuje.^[2]

Lidské endometrium

Šírka ženského endometria se mění podle fáze menstruačního cyklu, v níž se nachází. V sekreční fázi se dají rozlišit tři vrstvy: povrchová pars compacta (cyklindrický epitel a vyústění žláz), prostřední pars spongiosa (řídká vazivová vrstva a těla žláz) a hlouběji umístěná tenká vrstva pars basalis (se spodními konci děložních žláz). Třetí jmenovaná vrstva je z nich jediná, která se ani při menstruaci neodlučuje.^[1] Dvě svrchní (odlučující se) vrstvy se společně označují jako pars functionalis (též zona functionalis) a mají samostatné cévní zásobení.^[3]

Endometrium má šedorůžovou barvu a srůstá s níže položeným myometriem, svalovou vrstvou. Kromě epitelových buněk v svrchní vrstvě a fibroblastů ve střední vrstvě obsahuje ještě tubulární žlázy obsahující epiteliální a sekreční buňky. Navíc jsou v epitelu roztroušeny i buňky endokrinní. V oblasti přiléhající k čípku plynule přechází endometrium v dlaždicový epitel.^[3]

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1} Richard Jelínek, et al. Histologie embryologie [online]. 3. lékařská fakulta UK. Dostupné online.  
2. ↑ SCHATTEN, Heide; CONSTANTINESCU, Gheorghe M.. Comparative Reproductive Biology. [s.l.] : Blackwell Publishing, 2007. ISBN 978-0-8138-1554-1.  
3. ↑ ^{3,0 3,1} ČIHÁK, Radomír. Anatomie 2. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1988. ISBN 80-060-88.  

Související články

• Endometrióza