The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Multimediaexpo.cz:Článek dne/Archiv

Z Multimediaexpo.cz

Zde je archiv článků DNE pro rok 2026, které již byly zveřejněné na naší hlavní stránce (aby nedocházelo k častému opakování).

Všechny články se vkládají pomocí šablon.



"Jennifer Hawkins (2013)"

Jennifer Hawkins (* 22. prosince 1983) je australská královna krásy, modelka a televizní moderátorka z Newcastlu v Austrálii, která v roce 2004 získala titul Miss Universe.

Hawkins byla opravdu sportovně založená mladá dívka. Je bývalou kapitánkou roztleskávaček pro Newcastle Knights, (rugbyový ligový tým), rovněž pro Hunter Pirates (basketbalový tým) a také pracovala jako modelka. Jako modelka se rovněž zúčastnila soutěže Miss Australia a díky tomu mohla reprezentovat Austrálii na Miss Universe.

Miss Universe se odehrávala v hlavním městě Ekvádoru – Quitu – 1. června 2004. Týden před začátkem soutěže byla Hawkins považována za šestou kandidátku na zisk titulu. Během samotného přenosu se Jennifer stala první Australankou od doby Voni Delfos z roku 1993, která se probojovala do semi-finále. Dostala se do Top 10 po přehlídce dam ve večerních šatech, kdy měla na sobě neobvyklou měděnou róbu. Navrhla ji společnost Bora a stála 25 000 australských dolarů. Po soutěžní disciplíně v plavkách Hawkins dosáhla Top 5 a po interview nakonec celou soutěž vyhrála. Všechny ostatní děvčata v Top 5 byli z Ameriky a Karibiku – Shandi Finnessey z USA (1. vicemiss), Alba Reyes z Portorika (2. vicemiss), Yanina González z Paraguaye (4. místo) a Danielle Jones z Trinidad a Tobaga (5. místo). Hawkins byla první vítězkou z Oceánie od roku 1983, kdy titul získala Lorraine Downes z Nového Zélandu a první Australanka, která soutěž vyhrála od roku 1972, když její předchůdkyní byla Kerry Anne Wells. Hawkins dostala korunu z rukou odcházející královny krásy Amelie Vega, ale ještě předtím moderátor večera Billy Bush slavnostně oznámil jméno vítězky a nazval jí "hromem tam z dola".

Spolumajitel soutěže Donald Trump popsal novou hvězdu jako "nejkrásnější Miss Universe, kterou viděl za mnoho, mnoho roků"... Dostala nádhernou perlovou korunu v hodnotě 250 000 USD a také velmi bohatý balíček dárečků. Jennifer Hawkins byla první blondýnka, která po letech získala tento titul. Poslední blond královnou byla Angela Visser z Holandska (1989).

Jako Miss Universe, Hawkins reprezentovala společnost Miss Universe Organization. Její “sesterské“ držitelky titulu byli Shelley Hennig (Miss Teen USA ze státu Louisiana) a Shandi Finnessey (Miss USA ze státu Missouri). Během svého panování Hawkins navštívila Kóreu, Bahamy, Brazílii, Českou republiku, Německo, Řecko, Singapur, Indonésii, Kanadu, Trinidad a Tobago, Kubu, Indii, Ekvádor, Mexiko, Portoriko, absolvovala mnoho cest do Thajska, moderovala Miss Universe 2005 a také pochopitelně navštívila svojí rodnou vlast Austrálii. Součástí výhry bylo roční pobyt v New Yorku v apartmánu na břehu řeky.

Ještě během svého kralování prohlásila, že chce pokračovat v modelingu a stát se televizní moderátorkou.

Krátce po svojí korunovaci za Miss Universe v roce 2004, se Hawkins postarala o nezapomenutelný trapas. Během módní show ve Westfield Miranda, v jednom australském nákupním středisku, si přišlápla lem vlastních šatů, které spadli na zem. Před zrakem překvapených diváků se objevili červené kalhotky tanga... Hawkins později zlehčovala tuto událost poznámkou "přála bych si, aby tehdy nosila lepší spodní prádlo". Incident vzbudil rozdílné nevrlé reakce a Australia's Nine Network ho dokonce nazval "Nejtrapnější moment, který byl kdy vysílaný v australské televizi." Přitom "nefunkční garderóba" pravidelně obíhala snad všechny internetové kuloáry a zejména sféru blogů a co se týče portálu Google.com vyhledávání jména Jenifer Hawkins vystřelilo vzhůru neuvěřitelnou rychlostí.

Těsně před koncem svého kralování se Hawkins zúčastnila focení série pro pánský časopis Playboy v sídle Donalda Trumpa Mar-a-Lago. Focení se mělo konat ještě před soutěží Miss Universe, ale vznikl problém s plněním povinností vůči organizaci Miss Universe a tak došlo k časovému posunu celé akce.

Když se skončilo její období “Miss Universe“ stala sa stálou moderátorkou relace a za svoje působení si v roce 2006 vysloužila Nominaci Logie na cenu pro Nejpopulárnější nový ženský Talent. V jednom z interview jí byla nabídnuta hlavní role ve filmu The Pink Panther (Růžový Panter), ale Jennifer tuto roli později odmítla a nakonec v ní zazářila hvězda R&B – Beyoncé.


551. článek dne...(do 21. ledna 2026)


"Jiřetín pod Jedlovou is a municipality and village in Děčín District."

Jiřetín pod Jedlovou je obec (dřívější město) na severní straně Lužických hor, v okrese Děčín, v Ústeckém kraji. Obec tvoří kromě městečka ještě osady Lesné, Rozhled a Jedlová.
V roce 1587 byla Jiřetínu udělena císařem Rudolfem II. plná městská práva.

Jiřetín leží v nadmořské výšce 458 m n. m. pod Křížovou horou (563 m n. m.), na kterou byla roku 1764 zřízena křížová cesta, a v  roce 1796 kaple. V obci je od roku 1874 ženský klášter Kongregace dcer Božské lásky.

Na většinu území obce zasahuje CHKO Lužické hory. Jiřetín pod Jedlovou má statut městské památkové zóny od roku 1992. Poblíž obce se nachází zřícenina hradu Tolštejn a třetí nejvyšší vrchol Lužických hor Jedlová. Na západním okraji obce, u silnice směr Děčín, se nachází štola Jan Evangelista. Obec je významným střediskem zimních sportů.

Až do vydání císařského patentu 19. července 1765 užívalo město právo hrdelního soudu II. stupně. Popraviště bylo na Šibeničním vrchu. Po třicetileté válce bylo v Jiřetíně z 92 domů 29 pustých. Berní rula z  roku 1654 neuvádí ani náznak dolování, nelze z  toho usuzovat, že všechny důlní podniky využívající ložisek leštěnce olověného zanikly. Jiřetínský farář v roce 1656 uvádí, že bylo uvedeno do provozu dolování zlata, stříbra, mědi a prý také uhlí. V roce 1750 probíhalo dolovaní rudy v  dědičné štole svatého Kryštofa na Křížové hoře, v roce 1781 byla založena štola Jan Evangelista. V roce 1681 zakoupil rumburské panství kníže Antonín Florián z Lichtenšteina, s jehož rodem sdílel Jiřetín osud až do roku 1919. V roce 1804 po zničení manipulační budovy musela být ruda odvážena do saského Freibergu, což bylo velice ztrátové, takže těžba nepokračovala. V  katastru Jedlové pracovala v první polovině 18. století barokní sklářská huť.

V roce 1805 byla přes Stožecké sedlo vybudována dodnes používaná silnice. Křižovatka pod Jiřetínem nese neoficiální název Na Mýtě, nejspíše doklad toho, že tudy vedla stará obchodní cesta, na níž se v  podhradí Tolštejna vybíralo mýtné. V roce 1848 byla v Jiřetíně vytvořena národní garda. V roce 1907, v souvislosti s reformou veřejné správy, zrušením panství a vytvoření okresů se stává součástí politického okresu Rumburk, později připadl okresu Varnsdorf. Od roku 1862 existuje v Jiřetíně poštovní úřad.

Nejvyššího počtu obyvatel Jiřetín dosáhl v roce 1880. Po polovině 19. století, díky odklonu hlavní silnice, a v návaznosti na průmyslový a stavební rozvoj nedalekého Varnsdorfu, se Jiřetín přestal půdorysně rozvíjet. Nové výstavby se dočkaly pouze dvě budovy. Na úpatí Křížové hory vyrostla budova Střelnice a těsně vedle fary budova požární zbrojnice. Počátkem 20. století byl postaven nový vodovod. Dne 8. září 1909 byla v Jiřetíně zavedena elektrická energie. Za první světové války padlo 71 jiřetínských rodáků.

Po první světové válce došlo k velkým pozemkovým změnám, velkostatek Rumburk propadl pozemkové reformě. Od knížete Johanna z Lichtensteinu jej vykoupil československý stát. V roce 1919 došlo k přejmenování ulic. V roce 1934 bylo bez práce v Jiřetíně 282 lidí, jejich počet stoupl do roku 1938 až na 400. Nezaměstnaným začínala pomáhat Sudetendeutsche Volkshilfe. V roce 1935 byla poprvé pro veřejnost otevřena štola Jan Evangelista. Dne 2. října 1939 obsadily Jiřetín jednotky wehrmachtu. Německé obyvatelstvo, které vítalo zábor s neskrývaným nadšením, pod dojmem válečných událostí záhy vystřízlivělo. Došlo převedení prakticky všech podniků na válečnou výrobu. Na válečnou výrobu byla převedena také zámečnická dílna firmy Ernst Clar, kde pracovali i sovětští zajatci.

9. května 1945 převzal správu Jiřetína a bezpečnostní službu český národní výbor. Během prvních týdnů po válce se v Jiřetíně aktivizovali němečtí antifašisté.


552. článek dne...(do 21. ledna 2026)

Citováno z „http://www.ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Multimediaexpo.cz:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne/Archiv“