The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).
Stanovice (okres Karlovy Vary)
Z Multimediaexpo.cz
Obec Stanovice se nachází v okrese Karlovy Vary, kraj Karlovarský.
- Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 562 obyvatel.
- Ke dni 1. 1. 2023 zde žilo 624 obyvatel.
Obsah |
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358.
Historie
Raná historie
První doložená písemná zmínka o obci pochází z roku 1358. Původ obce je zřejmě slovanský, vzhledem k nejstaršímu známému názvu "Stanovišť" (ve významu stanoviště či hlídka). Ještě před nejstarší zmínkou o obci se dochoval záznam o stanovickém kostele z 19. června 1358. V roce 1407 se vesnice stala majetkem Oldřicha Zajíce z Reisenenburka. V době po husitských válkách přešel kraj pod správu německého rodu Šliků. Z let 1771–1772 je dochována zpráva o kruté zimě a velkém hladomoru. V průběhu doby se pod správu obce Stanovice přidávaly a zase se oddělovaly okolní menší obce: dnešní Dražov (roku 1976), Nové Stanovice a Hlinky (roku 1976).
Poválečná historie
V roce 1930 čítala samotná část obce Stanovice 924 obyvatel. V době konce druhé světové války čítala obec Stanovice kolem 1300 občanů, vesměs německé národnosti. Dále 165 uprchlíků z Německa a z Horního Slezska a 81 ze Slovenska. Směrem na Nové Stanovice byly po válce objeveny tři hroby se šesti oběťmi pochodu smrti. Po konci války došlo k odsunu sudetských Němců, a tím i ke značnému poklesu počtu obyvatel, který pomalu opět zvyšovali nově příchozí osídlenci, zejména české a slovenské, ale i několika dalších národností. Po odsunu zůstalo pouze 20 německých rodin odborníků pracujících jako horníci či v březovské porcelánce a antifašistů. V roce 1955 bylo v obci Stanovice celkem 394 obyvatel, z toho 171 občanů české, 26 slovenské, 62 německé, osm maďarské a pět rusínské národnosti. Dětí bylo 174.
Na konci druhé světové války měla obec 139 čísel popisných. Po odsunu zůstaly některé usedlosti neobydleny. Během následujících let bylo 31 budov zbouráno a rozebráno pro jejich špatný stav, dalších 26 bylo využito jako hospodářské budovy. Materiál z většiny bouraných budov byl použit na stavbu nové stáje JZD. Obyvatelé obce byli v té době rozdělení do dvou táborů, část jich podporovala společné hospodaření v některém z typů družstva (JZD) a druhá část chtěla hospodařit sama na svém. Koncem roku 1949 vznikl v obci přípravný výbor JZD a 2. září 1950 bylo po ujednání slavnostně s hudbou provedeno rozorání mezí. V roce 1949 se Stanovice staly střediskem újezdu, do kterého náležely obce Dražov, Teplička, Kolová, Háje (přejmenovaný Funkenstein), Pila a Stanovice.
Již na konci roku 1945 se v obci utvořil český sbor dobrovolných hasičů, který převzal vybavení po Němcích. Původní německý hasičský spolek byl založen již v roce 1877. V obci byl založen fotbalový klub a v roce 1948 byl sloučen s tělocvičnou jednotou Sokol. V roce 1955 působily v obci s větší či menší aktivitou oficiálně tyto spolky: Hasičská jednota, nově vzniklý Svazarm a Pionýři, Československý svaz mládeže, místní odbočka SČSP, vesnická organizace KSČ, Osvětová beseda a tělovýchovná jednota Sokol.
Nedaleko obce Stanovice došlo v roce 1951 k přestřelce. V noci ze 14. na 15. října 1951 došlo k zřejmě k největšímu hromadnému útěku z komunistických lágrů. Jedenácti vězňům se podařilo uprchnout z šachty č. 14 jáchymovských uranových dolů nedaleko Horního Slavkova. Útěk se skupině nezdařil, druhý den byla většina uprchlých vězňů chycena či zastřelena u Stanovic. Z obklíčení se podařilo uniknout jen Františku Čermákovi, který byl později zastřelen při přechodu státních hranic u Malacek, a Miroslavu Hasilovi, který se dostal až do Dolních Bojanovic, kde byl později prozrazen Státní bezpečnosti. Není jasné, zda se zastřelil sám, nebo ho zastřelil příslušník StB. Z jedenácti útěkářů přežili jen Karel Kukal a Zdeněk Štich, ostatní byli buď zastřeleni na útěku či odsouzeni k trestu smrti.[1]
Ve Stanovicích působil od sedmdesátých let 20. století do roku 2019 farář Josef Mixa, nositel titulu monsignore, který sem byl přeložen v rámci komunistické perzekuce. Od roku 1836 se dochovala kronika farnosti a od roku 1914 i válečná a následně další kroniky obce až do současnosti. Tyto kroniky jsou k dispozici v naskenované podobě na internetu.
Části obce
- Stanovice
- Dražov
- Hlinky
- Nové Stanovice
Reference
- František Šedivý: Tragédie u Stanovic. Zpravodaj Konfederace politických vězňů, 5/2001, roč. 8., prosinec 2001, str. 12 - 13.
- Upravená elektronická verze téhož článku
- ↑ František Šedivý: Tragédie u Stanovic. Zpravodaj Konfederace politických vězňů, 5/2001, roč. 8., prosinec 2001, str. 12–13. [1] - upravená elektronická verze téhož článku.
Externí odkazy
- Oficiální stránky obce
- Katastrální mapa katastru Stanovice na stránkách úřadu ČÚZK
|
| Obec Stanovice |
|---|
|
Dražov • Hlinky • Nové Stanovice • Stanovice |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |